č. j. 2 Azs 60/2006-60

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: N. D. zastoupeného opatrovníkem J.Š., pracovníkem Krajského soudu v Ostravě, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 6. 2005, č. j. 63 Az 208/2004-17,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Kasační stížností podanou osobně dne 30. 8. 2005 se žalobkyně (dále stěžovatelka ) domáhá zrušení shora označeného rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 18. 11. 2004, č. j. OAM-3139/VL-07-15-2004. Rozhodnutím správního orgánu byla žádost stěžovatelky o azyl zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ).

Stěžovatelka v kasační stížnosti požádala o ustanovení právního zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížností. Proto byla přípisem krajského soudu ze dne 22. 9. 2005 vyzvána, aby ve lhůtě 7 dnů doložila své osobní, výdělkové a majetkové poměry. Vzhledem k tomu, že se soudu ani prostřednictvím Policie České republiky nepodařilo zjistit místo pobytu stěžovatelky, byl jí v souladu s § 29 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a § 64 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), usnesením krajského soudu ze dne 7. 11. 2005, č. j. 63 Az 208/2004-35, ustanoven opatrovník. Tímto opatrovníkem byla ustanovena paní R. Z., pracovnice Krajského soudu v Ostravě a té pak byla předmětná výzva dne 22. 11. 2005 řádně doručena (viz. č. l. 34 soudního spisu).

Krajský soud v Ostravě svým usnesením ze dne 21. 12. 2005, č. j. 63 Az 208/2004-39, rozhodl, že se stěžovatelce neustanovuje zástupce z řad advokátů. Dle § 35 odst. 7 s. ř. s. může navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Krajský soud svoje rozhodnutí odůvodnil tím, že ve stanovené lhůtě stěžovatelka nedoložila své osobní, výdělkové a majetkové poměry.

Usnesením ze dne 16. 1. 2006, č. j. 63 Az 208/2004-43, byla stěžovatelka vyzvána, aby ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doplnila podání ze dne 24. 8. 2005 tak, že bude zastoupena advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Dále byla vyzvána, aby v kasační stížnosti bylo uvedeno v jakém rozsahu a z jakých důvodů stěžovatelka rozhodnutí napadá, konkrétní důvody kasační stížnosti dle ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. a údaj o tom, kdy byl napadený rozsudek doručen.

Vzhledem k dlouhodobé pracovní neschopnosti ustanovené opatrovnice, krajský soud usnesením ze dne 19. 1. 2006, č. j. 63 Az 208/2004-48, rozhodl, že dosavadní opatrovnice se zprošťuje povinnosti vykonávat opatrovnické úkony pro řízení v této věci a opatrovníkem stěžovatelky se ustanovuje pan J. Š., pracovník Krajského soudu v Ostravě.

Usnesením ze dne 6. 2. 2006, č. j. 63 Az 208/2004-53, byla stěžovatelka opět vyzvána, aby ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doplnila podání ze dne 24. 8. 2005 tak, že bude zastoupena advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Dále byla vyzvána, aby v kasační stížnosti bylo uvedeno v jakém rozsahu a z jakých důvodů stěžovatelka rozhodnutí napadá, konkrétní důvody kasační stížnosti dle ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. a údaj o tom, kdy byl napadený rozsudek doručen. Toto usnesení bylo opatrovníku stěžovatelky doručeno dne 13. 2. 2006 (viz. č. l. 56). Lhůta pro doplnění předmětného podání tedy začala běžet 14. 2. 2006 a marně uplynula v úterý 14. 3. 2006.

Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, to neplatí, má-li stěžovatel sám vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.

Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat mimo jiné uvedení, z jakých důvodů stěžovatel napadá rozhodnutí krajského soudu a údaj o tom, kdy mu toto rozhodnutí bylo doručeno. Kasační stížnost stěžovatelky obsahovala z náležitostí uvedených v § 106 odst. 1 s. ř. s. jak údaj o doručení rozhodnutí (22. 8. 2005-uvedeno na první straně kasační stížnosti), tak uvedení-byť velmi stručné-konkrétních skutkových i právních důvodů, z nichž stěžovatelka rozhodnutí krajského soudu napadá (konkrétně, i když velmi stručně popsaná obava z nátlaku soukromých osob za situace, kdy policie údajně takové jednání toleruje; poukaz na to, že i takové obavy mohou být za určitých okolností považovány za azylově relevantní-uvedeno na druhé a třetí straně kasační stížnosti sub V.). Kasační stížnost tedy byla ještě projednatelná, neboť byl ještě dostatečně určitě vymezen rozsah, v němž by měl Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu přezkoumávat. V tomto ohledu tedy nebylo usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 2. 2006, č. j. 63 Az 208/2004-53 zcela trefné, pokud se v jeho odůvodnění uvádělo, že kasační stížnost stěžovatelky nebyla projednatelná pro vady podání, třebaže lze krajskému soudu přisvědčit v tom, že některé pasáže kasační stížnosti byly zcela nekonkrétní a samy o sobě by k její projednatelnosti ve smyslu závěrů, k nimž dospěl Nejvyšší správní soud v rozsudku jeho rozšířeného senátu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005-61 (viz www.nssoud.cz) nestačily (viz zejm. bod IV. na druhé straně stížnosti).

Nezastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínky řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn. Neodstranění vad kasační stížnosti v souladu s výzvou obsaženou v usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 2. 2006, č. j. 63 Az 208/2004-53 by ovšem samo o sobě k odmítnutí kasační stížnosti vést nemohlo, neboť tato byla i bez doplnění projednatelná, jak výše vyloženo.

Nesplnění podmínky řízení v podobě zastoupení advokátem je ale samo o sobě nutným a dostatečným důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto návrh stěžovatelky podle § 46 odst. 1 písm. a), § 120 s. ř. s. odmítl.

Podle § 60 odst. 3, § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. dubna 2006

JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu