2 Azs 40/2009-103

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Vojtěcha Šimíčka, JUDr. Zdeňka Kühna a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: I. P.-S., zastoupeného JUDr. Janem Konečným, advokátem se sídlem Praha 2, Oldřichova 13, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2008, č. j. 1 Az 66/2007-29,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému právnímu zástupci stěžovatele JUDr. Janu Konečnému s e u r č u j e odměna za zastupování ve výši 7200 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2008, č. j. 1 Az 66/2007-29, byla zamítnuta žaloba, kterou žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 10. 2007, č. j. OAM-694/LE-05-07-2006, vydanému ve věci jeho žádosti o mezinárodní ochranu. Tento rozsudek napadl žalobce (dále jen stěžovatel ) včas podanou kasační stížností. Podáním učiněným u zdejšího soudu dne 6. 1. 2010 vzal stěžovatel, prostřednictvím svého právního zástupce, podanou kasační stížnost v plném rozsahu zpět.

Podle ustanovení § 37 odst. 4 soudního řádu správního (dále jen s. ř. s. ), může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl.

Podle ustanovení § 47 písm. a), věty před středníkem s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

Vzhledem k tomu, že stěžovatel vzal svou kasační stížnost zpět ještě před tím, než o ní bylo zdejším soudem rozhodnuto, postupoval Nejvyšší správní soud dle shora citovaných ustanovení, ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s., a řízení o kasační stížnosti zastavil. Přihlédl přitom též ke skutečnosti, že ke zpětvzetí návrhu (kasační stížnosti) došlo až poté, kdy mu věc byla postoupena k vyřízení krajským soudem (§ 108 odst. 2 s. ř. s. a contrario).

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s. Dle prvně zmiňovaného ustanovení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož ke zpětvzetí kasační stížnosti nedošlo z důvodů uvedených ve větě druhé citovaného ustanovení, postupoval Nejvyšší správní soud dle obecného pravidla vyjádřeného ve větě první a rozhodl proto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů kasačního řízení.

Pokud jde o výrok III. tohoto usnesení, zde Nejvyšší správní soud přihlédl ke skutečnosti, že stěžovateli byl krajským soudem ustanoven zástupcem pro toto řízení advokát; náklady řízení v tomto případě hradí stát (§ 35 odst. 8 s. ř. s., § 120 s. ř. s.). Náklady spočívají v odměně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, doplnění kasační stížnosti a její zpětvzetí) v částce 3 x 2100 Kč [§ 7, § 9 odst. 3 písm. f) a § 11 odst. 1 písm. b), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů advokáta v částce 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky), celkem tedy 7200 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. ledna 2010

JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu