č. j. 2 Azs 265/2005-69

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: T. T. T. N., zastoupené Mgr. Matůšem Bónou, advokátem se sídlem Novobranská 14, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2005, č. j. 24 Az 1272/2003-33,

takto:

I. Kasační stížnost s e zamítá.

II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Kasační stížností podanou na poštu dne 3. 10. 2005 se žalobkyně (dále též stěžovatelka ) domáhá zrušení shora označeného rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 12. 4. 2003, č. j. OAM-1380/VL-10-05-2003. Rozhodnutím správního orgánu byla zamítnuta žádost stěžovatelky o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ).

Kasační stížnost je nepřípustná z důvodu neodstranitelné vady řízení spočívající v překážce rei iudicatae.

Proti témuž rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2005, č. j. 24 Az 1272/2003-33, podala stěžovatelka kasační stížnost již dne 1. 3. 2005. Tuto kasační stížnost Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 20. 7. 2005, č. j. 2 Azs 98/2005-54, zamítl. Rozsudek Nejvyššího správního soudu byl právnímu zástupci stěžovatelky a žalovanému doručen dne 24. 8. 2005 a doručením nabyl právní moci.

Překážka věci pravomocně rozsouzené je pro účely správního soudnictví upravena v ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., které současně stanoví i následky této neodstranitelné vady řízení. Dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že o téže věci již rozhodl, když totožnost věci spatřuje ve stejném předmětu řízení (rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2005, č. j. 24 Az 1272/2003-33) a v téže osobě, tedy v osobě stěžovatelky.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost stěžovatelky v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl. Za této situace se Nejvyšší správní soud nezabýval ani odstraňováním jejích vad, zejména nedostatku právního zastoupení stěžovatelky, neboť by to bylo z hlediska rozhodnutí věci zcela nadbytečné.

Podle § 60 odst. 3, § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. prosince 2005

JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu