2 As 78/2009-29

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce J. K., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Praha 2, Na Poříčím právu 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2009, č. j. 3 Nc 17/2009-10,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Podáním učiněným u Městského soudu v Praze dne 14. 4. 2009 se žalobce domáhal blíže neupřesněného nároku proti žalovanému. S ohledem na nejasnost tohoto podání byl vyzván k odstranění jeho vad s poučením o následcích nedoplnění ve lhůtě, přesto však podání nedoplnil, neopravil a ani po uplynutí stanovené lhůty nijak ve věci nereagoval. Proto městský soud toto podání žalobce podle ustanovení § 37 odst. 5 soudního řádu správního (dále jen s. ř. s. ) a s odkazem na ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., usnesením ze dne 18. 6. 2009, č. j. 3 Nc 17/2009-10 odmítl s tím, že nemělo náležitosti žaloby podle ustanovení § 71 odst. 1 s. ř. s.

Proti tomuto usnesení brojil žalobce (dále jen stěžovatel ) kasační stížností, která však neobsahovala zákonné náležitosti (§ 106 odst. 1 s. ř. s.) a stěžovatel též nedoložil své vysokoškolské právnické vzdělání, nebo povinné zastoupení advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.).

Usnesením ze dne 29. 7. 2009, č. j. 3 Nc 17/2009-17, proto městský soud vyzval stěžovatele k doplnění kasační stížnosti v tom smyslu, aby uvedl její důvody podle ustanovení § 103 s. ř. s. a aby doložil plnou moc advokáta, to vše ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení. Zároveň byl stěžovatel upozorněn, že neodstraní-li uvedené vady, bude kasační stížnost Nejvyšším správním soudem odmítnuta. Usnesení městského soudu bylo stěžovateli doručeno dne 19. 8. 2009. V otevřené lhůtě reagoval stěžovatel podáním, doručeným městskému soudu dne 1. 9. 2009, v němž mimo jiné uvedl, že je přesvědčen, že ke kasační stížnosti doložil a dodal vše, co bylo v jeho silách. K podání dále doložil znění kasační stížnosti a podání nazvané Odpověď na dopis a dotaz soudkyně // soudu Frýdek Místek a sdělení faktů Ministerstvu spravedlnosti // státu Česká republika .

Podle ustanovení § 106 odst. 1 musí kasační stížnost, kromě jiného, obsahovat údaj, v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozsudek stěžovatel napadá. Nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitostí doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání (§ 106 odst. 3, § 108 odst. 1 a § 37 odst. 5 s. ř. s.). Kasační stížnost byla podána včas a osobou oprávněnou. Protože však neobsahovala náležitosti požadované zákonem, městský soud stěžovatele správně vyzval k jejímu doplnění o údaje, z jakých důvodů je podávána a k doložení povinného zastoupení (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). V rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005-58, publikovaném pod č. 835/2006 Sb. NSS, se k tomu podává, že [l]íčení skutkových okolností v žalobě proti rozhodnutí správního orgánu nemůže být toliko typovou charakteristikou určitých obvyklých nezákonností, k nimž při vyřizování věcí určitého druhu může docházet, nýbrž zcela jasně individualizovaným, a tedy od charakteristiky jiných konkrétních skutkových dějů či okolností jednoznačně odlišitelným popisem. Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. Právní náhled na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami. Pokud žalobce odkazuje na okolnosti, jež jsou popsány či jinak zachyceny ve správním či soudním spise, nemůže se jednat o pouhý obecný, typový odkaz na spis či jeho část, nýbrž o odkaz na konkrétní skutkové děje či okolnosti ve spisu zachycené, a to tak, aby byly zřetelně odlišitelné od jiných skutkových dějů či okolností obdobné povahy a aby bylo patrné, jaké aspekty těchto dějů či okolností považuje žalobce za základ jím tvrzené nezákonnosti. Tyto závěry platí bezezbytku i pro náležitosti kasační stížnosti, přičemž z doplnění kasační stížnosti v posuzované věci vůbec nevyplývá, v jakých konkrétních skutkových a právních důvodech stěžovatel spatřuje nezákonnost usnesení městského soudu. Stěžovatel nadto ani nedoložil plnou moc advokáta. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud odmítne návrh, mimo jiné jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Jelikož nedostatky kasační stížnosti nebyly přes výzvu soudu odstraněny a z tohoto důvodu nelze v řízení pokračovat, Nejvyšší správní soud kasační stížnost v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s. odmítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. března 2010

JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu