2 As 74/2012-22

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce P. Č., proti žalované České advokátní komoře, se sídlem Praha 1, Národní 16, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 2. 2012, č. j. 10 Na 5/2012-2,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodn ění:

Žalobce (dále jen stěžovatel ) podal dne 5. 3. 2012 kasační stížnost proti výše označenému usnesení krajského soudu, jímž byla jeho žaloba ze dne 31. 1. 2012, proti rozhodnutí žalované č. j. 3688/11, postoupena Městskému soudu v Praze, jako soudu místně příslušnému, s odkazem na ust. § 7 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen s. ř. s. ).

Usnesením ze dne 3. 4. 2012, č. j.-10, Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval, aby v řízení o kasační stížnosti splnil svou poplatkovou povinnost, tj. aby zaplatil soudní poplatek ve výši 5000 Kč [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen zákon o soudních poplatcích ) a položka č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona]. K splnění této povinnosti mu byla stanovena lhůta 7 dnů, a byl zároveň poučen o následcích spojených s nevyhověním této výzvě. Na toto usnesení stěžovatel zareagoval podáním ze dne 18. 4. 2012, kterým, prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích, požádal o osvobození od soudních poplatků z důvodu nemajetnosti. Své majetkové poměry dokládal vlastním prohlášením z téhož dne. Nejvyšší správní soud stěžovateli usnesením ze dne 11. 5. 2012, č. j.-15, žádané osvobození nepřiznal, v důsledku zjištění, že v daném případě stěžovatel své právo uplatňuje zjevně šikanózním způsobem, svévolně a účelově a soudí se nikoli se snahou o meritorní řešení sporu, nýbrž pro samotné vedení sporu. Zároveň ho vyzval, aby v dodatečné lhůtě v délce 7 dnů od doručení tohoto usnesení (stěžovateli doručeno dne 21. 5. 2012) uhradil soudní poplatek. Stěžovatel v uvedené lhůtě, ani později, soudní poplatek neuhradil.

Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti; dle § 7 odst. 1 citovaného zákona se stal soudní poplatek za podání kasační stížnosti splatný okamžikem jejího podání. Soudní poplatek za kasační stížnost činí dle položky 19 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, částku 5000 Kč.

Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

Podle § 47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

Vzhledem k tomu, že soudní poplatek nebyl ani ke dni vydání tohoto usnesení zaplacen, a není tak splněna esenciální podmínka, za níž může řízení o kasační stížnosti proběhnout, nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu, než postupovat v souladu s § 47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., a řízení o kasační stížnosti zastavit.

Dlužno dále dodat, že dne 4. 6. 2012 zaslal stěžovatel zdejšímu soudu přípis, v kterém požádal o povolení splátky poplatku za kasační stížnost. Tuto svou žádost odůvodnil tím, že hrozí zastavení přezkumu pro nezaplacení poplatku, přestože běžně probíhají přezkumy na druhém stupni i bez splnění podmínek řízení a namítal též své tíživé sociální poměry. Brojil v něm rovněž proti délce lhůty stanovené soudem (7 dnů), která je, dle jeho názoru, příliš krátká a nesplnitelná. Vzhledem k uvedenému též žádal, aby mu soud neukládal povinnosti ve lhůtách kratších 28 dnů, též proto, že není zastoupen. Jelikož lhůta k zaplacení soudního poplatku, stanovená usnesením ze dne 11. 5. 2012, č. j.-15, marně uplynula již dnem 28. 5. 2012, Nejvyšší správní soud k této žádosti pro její bezpředmětnost nepřihlížel; o případném prodloužení lhůty pro zaplacení soudního poplatku lze totiž rozhodnout pouze před jejím uplynutím.

O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť bylo řízení zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. července 2012

JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu