č. j. 2 As 41/2006-125

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: d. m. s. r. o., zastoupený JUDr. Michalem Hráským, advokátem, se sídlem Praha 5, Ostrovského 911/30, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Praha 10, Krátká 10, zastoupena JUDr. Zdeňkem Hromádkou, advokátem se sídlem Zlín, Rašínova 522, za účasti osoby zúčastněné na řízení: M.L., s. r. o. v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 12. 2005, č. j. 8 Ca 231/2005- 75,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Kasační stížností podanou k poštovní přepravě dne 22. 3. 2006 a adresovanou k Městskému soudu v Praze se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného rozsudku městského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 6. 2005, č. j. Ru/115/05/1797 o udělení licence osobě zúčastněné na řízení k provozování rozhlasového vysílání programu I. R. s využitím technického parametru Praha -Vinohrady 89,0 MHz/0, 158 kW na dobu určitou do dne 8. 7. 2012 (výrok I.) a zamítnutí žádosti stěžovatele o udělení licence s využitím uvedeného kmitočtu na program R. L. J.(výrok II.). Stěžovatel v kasační stížnosti požádal také o přiznání odkladného účinku.

V kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že mu byl napadený rozsudek doručen dne 8. 3. 2006. Jako přílohu ke kasační stížnosti připojil stížnost na postup při doručování rozsudku městského soudu ze dne 9. 3. 2006, adresovanou předsedovi Městského soudu v Praze, kde nesouhlasil se způsobem, jakým mu byl rozsudek doručován. Stěžovatel se totiž dne 10. 2. 2006 telefonicky a rovněž písemně městského soudu dotázal, zda již byl zmíněný rozsudek doručován. Tento dotaz stěžovatel vznesl proto, že žalované byl již rozsudek doručen a stěžovatel jej dosud neměl k dispozici a obával se, aby nepromeškal lhůtu k podání kasační stížnosti. Pracovnicí soudní kanceláře 8 Ca mu bylo přislíbeno, že rozsudek bude znovu doručen. Rozsudek byl ale soudem odeslán až dne 22. 2. 2006 a stěžovatel si jej na poště převzal dne 8. 3. 2006. Poté stěžovatel zjistil, že je na rozsudku již vyznačena doložka právní moci, a to 8. 2. 2006. Ačkoliv se tedy stěžovatel včas domáhal doručení rozsudku, městský soud nejprve použil fikci doručení a teprve čtrnáctý den po nabytí právní moci mu předmětný rozsudek znovu zaslal. Stěžovatel má zato, že městský soud postupoval nesprávně a došlo tak ke zkrácení jeho práva na spravedlivý proces, proto je třeba považovat za datum doručení rozsudku až den 8. 3. 2006, kdy si jej stěžovatel převzal na poště.

Ze spisu však vyplývá, že stěžovateli byl uvedený rozsudek doručován do vlastních rukou v souladu s § 47 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. ), § 42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též s. ř. s. ) dne 16. 1. 2006, a to na adresu sídla stěžovatele zapsanou v obchodním rejstříku, kterou stěžovatel rovněž uvedl v žalobě i kasační stížnosti a kam mu také bylo během soudního řízení úspěšně doručováno. Vzhledem k tomu, že na adrese sídla nebyl zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn za stěžovatele písemnost převzít, byla tato uložena na poště a stěžovatel byl vhodným způsobem vyzván, aby si ji vyzvedl (§ 47 odst. 3 a § 50c odst. 1 o. s. ř., § 42 odst. 5 s. ř. s.). Podle § 50c odst. 4 o. s. ř., § 42 odst. 5 s. ř. s. nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do 3 dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Označená písemnost byla uložena na poště v pondělí 16. 1. 2006 a poslední den lhůty k vyzvednutí písemnosti připadá na čtvrtek 26. 1. 2006; tento den se také považuje za den doručení. V daném případě není rozhodné, zda se na adrese sídla zapsaného v obchodním rejstříku stěžovatel, resp. osoba oprávněná písemnost převzít, zdržoval či nikoliv, občanský soudní řád totiž doručování považuje za neúčinné toliko v případě, že právnická osoba soudu prokáže, že v den, kdy nebyl zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn za ni písemnost přijmout, a v době do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uložení, ve skutečnosti sídlila jinde a že bez zbytečného odkladu požádala o změnu zápisu jejího sídla v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku (§ 47 odst. 4 o. s. ř., § 42 odst. 5 s. ř. s.). Taková situace však v daném případě nenastala a za den doručení je tedy považován desátý den po zanechání výzvy stěžovateli a uložení písemnosti na poště.

Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek její lhůty a podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů byl den doručení, tedy čtvrtek 26. 1. 2006. Poslední den lhůty připadá na čtvrtek 9. 2. 2006, kdy také lhůta k podání kasační stížnosti marně uplynula. Kasační stížnost předaná k poštovní přepravě až dne 22. 3. 2006 byla tedy podána opožděně.

Pokud se stěžovatel u městského soudu dotazoval na datum doručování předmětného rozsudku a žádal o jeho opakované zaslání až dne 10. 2. 2006, stalo se tak po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti. Případné prodlení městského soudu při opětovném zaslání rozsudku stěžovateli mu pak nemohlo být k tíži, neboť i kdyby městský soud zaslal stejnopis rozsudku stěžovateli ještě téhož dne, stěžovatel by proti němu kasační stížnost včas podat nemohl.

Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo, než kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. b), § 120 s. ř. s. odmítnout.

Vzhledem k tomu, že bylo o kasační stížnosti rozhodnuto bez prodlení, nerozhodoval zdejší soud o žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Podle § 60 odst. 3, § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. června 2006

JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu