č. j. 2 As 3/2007-15

USNES EN Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr. Karla Šimky v právní věci navrhovatele: B. S., proti odpůrci: Městský úřad Nový Jičín, se sídlem Masarykovo nám. 1, Nový Jičín, o kasační stížnosti navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 11. 2006, sp. zn. 22 Ca 441/2006,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Navrhovatel se dne 16. 11. 2006 obrátil na Krajský soud v Ostravě se žádostí o prověření volebních výsledků , brojící proti vyhodnocení volebních výsledků ve volbách do zastupitelstva Nového Jičína.

Krajský soud v Ostravě napadeným usnesením tento návrh odmítl pro opožděnost, protože lhůta pro podání návrhu na soudní přezkum voleb skončila dne 3. 11. 2006.

Navrhovatel napadl toto usnesení krajského soudu podáním, které následně výslovně specifikoval jako kasační stížnost, a jehož obsahem je tvrzení, že nezpochybňuje platnost voleb či hlasování, nýbrž toliko způsob přidělování mandátů, prováděný Českým statistickým úřadem.

Nejvyšší správní soud předně konstatuje, že kompetence správních soudů ve věcech přezkumu voleb do zastupitelstev obcí je vymezena především v ustanovení § 88 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ( s. ř. s. ) ve spojení s ustanovením § 60, § 61 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. Citované právní předpisy neumožňují správnímu soudu (zde: Krajský soud v Ostravě) rozhodovat o ničem jiném, než o platnosti voleb, volby kandidáta anebo hlasování. Krajský soud tak postupoval v souladu se zákonem, když návrh s ohledem na jeho obsah považoval za volební stížnost ve shora popsaném smyslu, jelikož pouze takovýmto způsobem bylo možno posoudit důvodnost tvrzení uplatněného navrhovatelem (správnost přidělování mandátů), samozřejmě za podmínky, že by se jednalo o návrh projednatelný, tzn. procesně bezvadný. Tak tomu však v daném případě nebylo, protože návrh byl podán opožděně, jak vyložil v odůvodnění napadeného usnesení krajský soud.

Zároveň podle ustanovení § 104 odst. 1 s. ř. s. platí, že ve volebních věcech je kasační stížnost nepřípustná. Pokud tedy navrhovatel napadl citované usnesení krajského soudu kasační stížností (viz doplnění návrhu ze dne 18. 1. 2007, kde svoje podání za kasační stížnost výslovně označuje), jedná se o nepřípustný návrh ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.

Za této situace již není třeba se zabývat splněním ostatních procesních náležitostí tohoto návrhu, např. povinným zastoupením advokátem podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s., jelikož by to bylo zjevně nadbytečné.

Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d), § 104 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. února 2007

JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu