2 As 165/2015-41

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: V. B., zast. JUDr. Evženem Zachariášem, advokátem se sídlem Mezi Mosty 1793, Pardubice, proti žalovanému: Ředitel Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, se sídlem Na Spravedlnosti 2516, Pardubice, proti rozhodnutí Ředitele Krajského ředitelství policie Pardubického kraje ze dne 15. 4. 2014, č. j. KRŘŘ-165/2014, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 4. 5. 2015, č. j. 52 Ad 10/2014-77,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodn ění:

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 4. 5. 2015, č. j. 52 Ad 10/2014-77, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti výše uvedenému rozhodnutí Ředitele Krajského ředitelství policie Pardubického kraje ze dne 15. 4. 2014, č. j. KRŘŘ-165/2014. Tímto rozhodnutím byl podle ust. § 189 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů a dle § 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, uznán vinným ze spáchání jednání, které má znaky přestupku dle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích.

Stěžovatel v kasační stížnosti podané dne 19. 6. 2015 neuvedl, v jakém rozsahu a z jakých skutkových a právních důvodů rozsudek krajského soudu napadá, pouze uvedl, že v důsledku časového zaneprázdnění zástupce stěžovatele dojde k doplnění kasační stížnosti v průběhu příštího týdne.

Poněvadž kasační stížnost nesplňovala zákonem požadované náležitosti, a nebyla doplněná ani v proklamované lhůtě příštího týdne, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 14. 7. 2015, č. j.-25, k odstranění nedostatků kasační stížnosti, tedy k doplnění kasační stížnosti o důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu, a o navrhovaný petit, to vše ve lhůtě jednoho měsíce. Toto usnesení bylo stěžovateli prostřednictvím jeho zástupce doručeno dne 27. 7. 2015.

Zástupce stěžovatele však ve stanovené lhůtě kasační stížnost o chybějící náležitosti nedoplnil. Ve stanovené lhůtě, konkrétně dne 11. 8. 2015, pouze požádal o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti pro přílišné vedro, pro něž není schopen bez nebezpečí ohrožení života a zdraví doplnit kasační stížnost. S ohledem na uvedenou žádost Nejvyšší správní soud vyzval zástupce stěžovatele výzvou ze dne 12. 8. 2015, doručenou dne 22. 8. 2015, k doložení potvrzení o zdravotním stavu, neboť vysoké teploty samy o sobě nemohou vést k prodloužení lhůty k podání kasační stížnosti. Na uvedenou výzvu však zástupce stěžovatele do dnešního dne nereagoval a kasační stížnost ve lhůtě stanovené pro její doplnění rovněž nedoplnil.

Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji pro neodstranění vad podání.

Podle § 106 odst. 1 s. ř. s., musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno; ustanovení § 37 platí obdobně. Nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání (§ 106 odst. 3 věta první s. ř. s.).

Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

Blanketní kasační stížnost ze dne 19. 6. 2015 neobsahovala žádné důvody podání kasační stížnosti, a tyto nebyly doplněny ani k výzvě Nejvyššího správního soudu. Stěžovatel tedy ve stanovené lhůtě nevyhověl výzvě zdejšího soudu a nedoplnil kasační stížnost o žádné individualizované, dostatečně konkrétní kasační body (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, publikovaný pod č. 2162/2011 Sb. NSS, www.nssoud.cz). Jelikož pro zmíněný nedostatek kasační stížnosti nelze v řízení pokračovat, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl za použití § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. O tomto možném následku byl stěžovatel v předmětném usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2015, č. j.-25, poučen.

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. září 2015

JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu