2 As 163/2014-62

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Nejvyšší soud, se sídlem Burešova 20, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2014, č. j. 30 Cdo 4047/2013-231, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 7. 2014, č. j. 30 A 45/2014-12,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Včasnou kasační stížností se žalobce (dále jen stěžovatel ) domáhal zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen napadené usnesení ), kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného.

[2] Stěžovatel spolu s podáním kasační stížnosti nezaplatil soudní poplatek a rovněž nedoložil splnění podmínky zastoupení advokátem podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ). Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 19. 9. 2014, č. j.-17, stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 1 týdne od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost a předložil plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Stěžovatel reagoval podáním ze dne 1. 10. 2014, v němž požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Současně vznesl námitku podjatosti proti předsedkyni druhého senátu Nejvyššího správního soudu, JUDr. Miluši Doškové, o níž osmý senát Nejvyššího správního soudu rozhodl usnesením ze dne 13. 11. 2014, č. j. Nao 389/2014-40, tak, že soudkyně JUDr. Došková není vyloučena z projednávání a posouzení nynější věci. Zdejší soud na to usnesením ze dne 21. 1. 2015, č. j.-48, stěžovateli osvobození od soudních poplatků nepřiznal a jeho návrh na ustanovení advokáta zamítl z důvodu nevěrohodnosti a neúplnosti stěžovatelových tvrzení ohledně existence předpokladů pro osvobození od soudních poplatků. Zároveň stěžovatele znovu vyzval k zaplacení soudního poplatku a splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s., a to ve lhůtě 1 týdne od doručení usnesení. Současně stěžovatele poučil o tom, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. Citované usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 29. 1. 2015 (viz doručenka na č. l. 50 spisu zdejšího soudu), lhůta pro zaplacení soudního poplatku za podání kasační stížnosti uplynula dne 5. 2. 2014.

[3] Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích ), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

[4] Stěžovatel ve stanovené lhůtě ani později do dne vydání tohoto usnesení soudní poplatek nezaplatil. Nejvyšší správní soud proto řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil.

[5] S ohledem na skutečnost, že zdejší soud řízení o stěžovatelově kasační stížnosti zastavil, je již nerozhodné, že stěžovatel rovněž nedoložil splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s.

[6] K námitce podjatosti vůči členům rozhodujícího senátu JUDr. Karlu Šimkovi a Mgr. Evě Šonkové vznesené v podání stěžovatele ze dne 6. 2. 2015 nebylo v souladu s § 8 odst. 5 s. ř. s. přihlédnuto, neboť byla uplatněna opožděně (o tomto následku byl stěžovatel poučen v usnesení zdejšího soudu č. j.-13, doručeném mu 24. 9. 2014). Že JUDr. Miluše Došková (jejíž podjatost stěžovatel v podání z 6. 2. 2015 namítal již podruhé) není vyloučena z rozhodování ve věci, již bylo pravomocně rozhodnuto 8. senátem Nejvyššího správního soudu v usnesení připomenutém v odst. [2] tohoto usnesení.

[7] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. února 2015

JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu