2 Afs 78/2013-50

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce P. S., zastoupeného JUDr. Tomášem Vacíkem, advokátem se sídlem Plzeň, Vlastina 23, proti žalovanému Generálnímu ředitelství cel, se sídlem Praha 4, Budějovická 7, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 26. 7. 2013, č. j. 52 Af 17/2013-63,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 26. 7. 2013, č. j. 52 Af 17/2013-63, byly zamítnuty žaloby, kterými žalobce brojil proti rozhodnutím žalovaného ze dne 6. 12. 2012, č. j. 5088-20/2012-060100-21 a ze dne 6. 12. 2012, č. j. 5088-21/2012-060100-21. Rozhodnutími žalovaného byl změněn platební výměr Celního úřadu Pardubice (dále jen celní úřad ) ze dne 2. 4. 2012, č. j. 5077/2011-06600-024, jímž byla žalobci vyměřena daň z lihu za zdaňovací období měsíce listopadu 2011 ve výši 46 455 Kč, a platební výměr celního úřadu ze dne 2. 4. 2012, č. j. 5077-2/2011-066300-024, jímž byla žalobci uložena pokuta za nepodání daňového přiznání z lihu za zdaňovací období měsíce listopadu 2011 ve výši 2254 Kč. Tento rozsudek napadl žalobce (dále jen stěžovatel ) včasnou kasační stížností.

Nejvyšší správní soud se před meritorním posouzením věci zabýval tím, zda jsou splněny všechny podmínky, za nichž může řízení o kasační stížnosti proběhnout, a zjistil, že stěžovatel za podanou kasační stížnost nezaplatil soudní poplatek. Proto jej výzvou ze dne 11. 9. 2013, č. j.-22, vyzval, aby ve lhůtě sedmi dnů zaplatil soudní poplatek ve výši 5000 Kč; zároveň jej poučil o následcích neuposlechnutí této výzvy a o tom, že má právo žádat o osvobození od soudních poplatků. Tuto výzvu převzal zástupce stěžovatele dne 12. 9. 2013, avšak stěžovatel soudní poplatek neuhradil a na výzvu žádným způsobem nereagoval. Z uvedeného důvodu zaslal Nejvyšší správní soud stěžovateli v pořadí druhou výzvu (usnesení ze dne 22. 10. 2013, č. j.-46, doručené zástupci stěžovatele dne 23. 10. 2013), avšak ani poté soudní poplatek uhrazen nebyl.

Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích ), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti; dle § 7 odst. 1 citovaného zákona se stal soudní poplatek za podání kasační stížnosti splatný okamžikem jejího podání. Soudní poplatek za kasační stížnost činí, dle položky 19 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, částku 5000 Kč.

Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

Jak již bylo výše uvedeno, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele, aby zaplatil soudní poplatek dokonce dvakrát; naposledy v dodatečně stanovené lhůtě sedmi dnů a poučil jej i o následcích neuposlechnutí této výzvy. Stěžovatel prostřednictvím svého zástupce výzvu převzal, avšak ve stanovené lhůtě, ani později, soudní poplatek nezaplatil, ani nepožádal o osvobození od soudních poplatků. Stěžovateli byla poslední výzva doručena ve středu 23. 10. 2013; konec sedmidenní lhůty pro zaplacení soudního poplatku tak připadl na středu 30. 10. 2013 (§ 40 odst. 1 a 2 soudního řádu správního; dále jen s. ř. s. ). Je tedy evidentní, že soudní poplatek nebyl ke dni vydání tohoto usnesení zaplacen, a proto není splněna esenciální podmínka, za níž může řízení o kasační stížnosti proběhnout.

Podle § 47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. S ohledem na uvedené skutečnosti zdejšímu soudu nezbylo, než řízení o kasační stížnosti zastavit.

O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. listopadu 2013

JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu