2 Afs 6/2009-57

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce KLM 21, s. r. o., se sídlem Hradec Králové, Třebeš, Machkova 32, zastoupeného Mgr. Tomášem Cimbotou, advokátem se sídlem Olomouc, Horní náměstí 7, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Hradci Králové, se sídlem Hradec Králové, Horova 17, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 10. 2008, č. j. 31 Ca 94/2008-28, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s e n e v y h o v u j e .

Odůvodnění:

Včas podanou kasační stížností se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 3. 2008, č. j. 2686/08-1300-602331. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatele do platebního výměru ze dne 10. 4. 2007, č. j. 118481/07/228912/7110, jímž byl stěžovateli vyměřen nadměrný odpočet na dani z přidané hodnoty za 4. čtvrtletí roku 2006.

V kasační stížnosti stěžovatel bez bližšího odůvodnění navrhl, aby zdejší soud přiznal jeho kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ).

Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; ustanovení § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze odkladný účinek přiznat, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

Svůj návrh stěžovatel blíže nespecifikoval, zejména neuvedl, jak a zda vůbec by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly nenahraditelnou újmu, eventuelně z čeho dovozuje, že se přiznání odkladného účinku nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a že nebude v rozporu s veřejným zájmem. Nenabídl tedy zdejšímu soudu žádné skutečnosti, na jejichž základě by mohl o naplnění podmínek pro přiznání odkladného účinku uvážit. Současně nevyužil ani možnosti doplnit vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku dodatečně, na základě výzvy Nejvyššího správního soudu.

Nejvyšší správní soud při absenci argumentů stěžovatele nedospěl k závěru, že by výkon rozhodnutí napadeného kasační stížností znamenal pro něj nenahraditelnou újmu. Z dikce výše citovaného ustanovení vyplývá, že odkladný účinek lze přiznat jen na návrh. Soud je v případě posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku tímto návrhem vázán; pokud se návrh omezuje jen na prostou žádost o přiznání odkladného účinku bez jakékoliv konkretizace možné hrozby nenahraditelné újmy, nelze považovat podmínky pro jeho přiznání za splněné.

Obecně je pak potřeba upozornit na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem, u nějž by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského (zde krajského) soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy.

Jelikož stěžovatel neprokázal, že výkon či účinky rozhodnutí napadeného kasační stížností by vedly ke vzniku nenahraditelné újmy, Nejvyšší správní soud se již nezabýval tím, zda by se přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nedotklo nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a zda není v rozporu s veřejným zájmem.

Ze shora uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. března 2009

JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu