2 Afs 51/2009-79

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: Lázně Velichovky a. s., sídlem Jaromírova 91, Jaroměř, zast. JUDr. Josefem Moravcem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2008, č. j. 1512/MJ/2008-3, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 2. 2009, č. j. 30 Ca 88/2008-46,

takto:

Návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s e n e v y h o v u j e .

Odůvodnění:

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalovaný jako stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku krajského soudu, kterým bylo zrušeno jeho výše specifikované rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti platebnímu výměru za lázeňský nebo rekreační pobyt vydanému Obecním úřadem Velichovky dne 8. 10. 2007 č. 4/2007, č. j. 2007/2/e. Rozsudek krajského soudu vycházel z toho, že pobytem za úplatu podle § 3 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, není pobyt fyzické osoby hrazený plně z prostředků veřejného zdravotního pojištění v rámci komplexní lázeňské péče. Tato fyzická osoba tak není poplatníkem místního poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt.

V kasační stížnosti stěžovatel navrhl, aby zdejší soud přiznal jeho kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ).

Žalobce se k návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.

Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde ovšem žalovaného) nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

Nejvyšší správní soud po zvážení argumentů stěžovatele nedospěl k závěru, že by výkon rozhodnutí napadeného kasační stížností znamenal pro žalovaného nenahraditelnou újmu. Z dikce výše citovaného ustanovení vyplývá, že odkladný účinek lze přiznat jen na návrh. Návrh v posuzovaném případě přitom nikterak nekonkretizuje, jaká nenahraditelná újma stěžovateli hrozí. Stěžovatel nikterak nerozvádí, že výkon či účinky rozhodnutí pro něj budou znamenat nenahraditelnou újmu, ani to, jak k takové újmě má dojít. Soud je v případě posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku tímto návrhem vázán; pokud návrh neobsahuje nic než žádost o přiznání odkladného účinku bez jakékoliv konkretizace, nemá vlastně soud co posuzovat. Pokud stěžovatel požaduje přiznání odkladného účinku z toho důvodu, že napadený rozsudek považuje za nesprávný, pak je třeba poukázat na to, že si plete institut odkladného účinku s meritorním posouzením věci.

Obecně je pak potřeba upozornit na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem, u nějž by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy.

Konstantní je v tomto směru i rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu, zde možno odkázat např. na usnesení ze dne 2. 7. 2003, č. j. 1 Ads 10/2003-52, publikováno pod č. 46/2004 Sb. NSS, kde zdejší soud uvedl, že zrušením rozhodnutí správního orgánu a vrácením věci k dalšímu řízení bez dalšího nehrozí tomuto správnímu orgánu nenahraditelná újma ve smyslu § 73 odst. 2 a § 107 s. ř. s.

Jelikož stěžovatel neprokázal, že výkon či účinky rozhodnutí napadeného kasační stížností by vedly ke vzniku nenahraditelné újmy, soud se již nezabýval tím, zda by se přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nedotklo nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a zda není v rozporu s veřejným zájmem.

Ze shora uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. května 2009

JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu