2 Ads 95/2015-18

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: V. H., zastoupeného Mgr. Pavlem Pospíšilem, advokátem, se sídlem Okružní 10, Mohelnice, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 9. 2012, č. j. X, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 1. 4. 2015, č. j. 59 Ad 4/ 2014-33,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Kasační stížností podanou dne 16. 4. 2015 žalobce (dále jen stěžovatel ) brojil proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci (dále jen krajský soud ) ze dne 1. 4. 2015, č. j. 59 Ad 4/ 2014-33, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 9. 2012, č. j. X, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti předcházejícímu rozhodnutí žalované o nepřiznání invalidního důchodu.

[2] Jelikož stěžovatelova kasační stížnost neobsahovala všechny náležitosti podle § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 30. 4. 2015, č. j.-12, vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o konkrétní důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu. Stěžovatel byl zároveň poučen, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, Nejvyšší správní soud jeho kasační stížnost odmítne. Usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 6. 5. 2015, konec lhůty pro doplnění kasační stížnosti připadl na sobotu 6. 6. 2015, tudíž se lhůta v souladu s § 57 odst. 2 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za použití § 64 s. ř. s., prodloužila na nejblíže následující pracovní den (tj. pondělí 8. 6. 2015). Stěžovatel však během stanovené lhůty ani později do dne vydání tohoto usnesení svou kasační stížnost nedoplnil.

[3] Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

[4] Vzhledem k tomu, že stěžovatel ve stanovené lhůtě nedoplnil chybějící náležitosti kasační stížnosti ve smyslu § 106 odst. 1 a 3 s. ř. s., je zde nedostatek podmínek řízení, který nebyl stěžovatelem k výzvě soudu ve stanovené lhůtě odstraněn a pro který nelze v řízení pokračovat. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo než dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. kasační stížnost odmítnout.

[5] O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. července 2015

JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu