29 Odo 923/2006
Datum rozhodnutí: 23.05.2007
Dotčené předpisy:





29 Odo 923/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci návrhu F.-S. s. r. o. zastoupené JUDr. R. B., notářem, na povolení zápisu změn do obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. Rg. C 52584, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. března 2006, č. j. 14 Cmo 501/2005-81, takto:


I. Dovolání se zamítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. září 2005, č. j. F 107985/2005 Rg. C 52584-70, kterým tento soud odmítl návrh na zahájení řízení, došlý soudu dne 29. srpna 2005.


Soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí tím, že navrhovatelka se domáhala zápisu rozšíření předmětu podnikání o hostinskou činnost a ubytovací služby, nedoložila však rozhodnutí valné hromady o změně obsahu společenské smlouvy učiněné formou notářského zápisu.


Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že odvolatelka zřejmě pomíjí, že vymezení předmětu podnikání společnosti je výhradním oprávněním společníků. Z toho důvodu je upraven předmět podnikání jako podstatná náležitost společenské smlouvy. Jen v rámci tohoto vymezení mohou statutární orgány zajišťovat průkaz živnostenského oprávnění, tedy v daném případě živnostenské listy. Byť bylo živnostenské oprávnění ke shora uvedeným činnostem vydáno, nemůže být předmět podnikání, který povoluje, zapsán do obchodního rejstříku, neboť zde není právně relevantní rozhodnutí společníků, kterým by vyjádřili vůli v činnostech, ke kterým bylo vydáno živnostenské oprávnění, podnikat. Odvolací soud se proto ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně.


Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání. Tvrdí, že obchodní rejstřík je veřejný seznam, který má poskytovat správné, aktuální a platné údaje o zapisovaných skutečnostech. V projednávané věci je skutečný stav zřejmý, společnost disponuje živnostenskými listy na předměty podnikání ubytovací služby a hostinskou činnost a je oprávněna v těchto živnostech podnikat. Zápis předmětu podnikání do obchodního rejstříku je zápisem deklaratorním, jinak tomu ostatně vzhledem k § 10 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb. ani být nemůže. Dovolatelka se domnívá, že je-li prokázáno, že živnostenský úřad vydal podnikateli živnostenské oprávnění, musí být do obchodního rejstříku zapsán příslušný předmět podnikání a soud není oprávněn v rejstříkovém řízení přezkoumávat celou proceduru předcházející vydání živnostenského listu. U deklaratorních zápisů do obchodního rejstříku, navíc prováděných na základě pravomocného správního rozhodnutí, podle dovolatelky převažuje veřejnoprávní charakter řízení do té míry, že není možné v jeho rámci přezkoumávat soukromoprávní vztahy uvnitř společnosti, natož do nich zasahovat.


Dále pak dovolatelka tvrdí, že výtka obou soudů směřující k tomu, že návrh nebyl doložen příslušnými listinami, neobstojí. Příloha č. 9 vyhlášky č. 250/2005 Sb., žádný takový požadavek nevznáší, dokonce ani neobsahuje oddíl týkající se předmětu podnikání. Oddíl základní údaje , který pod písmenem b) uvádí oprávnění k podnikatelské činnosti , neuvádí žádné rozhodnutí o změně společenské smlouvy nebo něco podobného. I kdyby ovšem příloha něco takového stanovila, byl by to požadavek nad rámec zákona. Dovolatelka požaduje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil, případně, aby zrušil i usnesení soudu prvního stupně.


Dovolání je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ).


Jak již Nejvyšší soud uzavřel v rozhodnutí ze dne 24. dubna 2007, sp. zn. 29 Odo 844/2006, změní-li společnost předmět podnikání musí se odpovídajícím způsobem změnit i společenská smlouva, jejíž podstatnou náležitosti předmět podnikání je [§ 110 odst. 1 písm. c) obch. zák.]. Podle ustanovení § 125 odst. 1 písm. d) obch. zák. rozhoduje o změně obsahu společenské smlouvy valná hromada, nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností.


Právní skutečností, zakládající bez dalšího změnu společenské smlouvy může být pouze taková právní skutečnost, se kterou spojuje změnu společenské smlouvy právní předpis. Tak tomu je např. u zápisu zvýšení nebo snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku (poté, co něm rozhodla valná hromada) anebo o rozhodnutí o vyloučení společníka ze společnosti podle ustanovení § 113 odst. 3 a 4 obch. zák. Přitom závěr o tom, že se v důsledku určité právní skutečnosti mění společenská smlouva nemusí být v právním předpisu upraven výslovně, musí však být jednoznačně odvoditelný z kontextu jednotlivých ustanovení. Tak např. o zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným obchodní zákoník stanoví, že o něm rozhoduje valná hromada [§ 125 odst. 1 písm. e) obch. zák.], přičemž z toho, že rozhodování o něm zařazuje do působnosti valné hromady vedle rozhodování o změně společenské smlouvy plyne, že je nepovažuje za rozhodování o změně společenské smlouvy. Pokud pak obchodní zákoník v ustanovení § 145 určuje, že zvýšení základního kapitálu je účinné (tj. dochází k němu) ke dni zápisu do obchodního rejstříku, lze z uvedených ustanovení jednoznačně dovodit, že zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku dochází k odpovídající změně společenské smlouvy, aniž by o ní musela valná hromada rozhodnout či se na ni dohodnout všichni společníci.


Tak tomu ale není u změny předmětu podnikání. Jak shora uvedeno, taková změna je změnou společenské smlouvy a obchodní zákoník ani jiný právní předpis nestanoví (a ani z nich nevyplývá), že by získáním podnikatelského oprávnění nad rámec dosavadního předmětu podnikání došlo ke změně společenské smlouvy. I když je pravdou, že splněním podmínek stanovených zákonem č. 455/1991 Sb. vzniká oprávnění k podnikatelské činnosti podle tohoto zákona, neznamená to, že by tím došlo ke změně společenské smlouvy. Takový stav je ostatně zcela logický, neboť o udělení živnostenského oprávnění bude žádat jednatel společnosti, nikoli její společníci (či jediný společník) a do působnosti jednatele nepatří rozhodnout o změně předmětu podnikání (a tedy i společenské smlouvy), když takové zásadní rozhodnutí přísluší výhradně společníkům. Za stavu dovozovaného dovolatelkou by však fakticky rozhodoval o změně společenské smlouvy jednatel, což obchodní zákoník neumožňuje.


Protože podle ustanovení § 32 odst. 2 obch. zák. musí být návrh na zápis do obchodního rejstříku doložen listinami o skutečnostech, které mají být zapsány do obchodního rejstříku, bylo povinností navrhovatelky doložit kromě příslušných podnikatelských oprávnění i rozhodnutí o změně společenské smlouvy týkající se předmětu podnikání. Neučinila-li tak, rejstříkový soud odmítl její návrh právem.


Jen pro úplnost dovolací soud dodává, že oproti mínění dovolatelky lze tento závěr podepřít i požadavky Přílohy č. 9 vyhlášky č. 250/2005 Sb. Tato příloha v oddílu základní údaje , uvádí: Skutečnosti zapisované v části základní údaje se dokládají:


a) společenská smlouva nebo zakladatelská listina ve formě notářského zápisu,


b) oprávnění k podnikatelské činnosti


Z uvedeného lze dovodit, že dojde-li v souvislosti se zapisovanou skutečností ke změně společenské smlouvy rozhodnutím valné hromady či dohodou společníků, musí být takové rozhodnutí či dohoda doloženy k návrhu na povolení zápisu této skutečnosti do obchodního rejstříku. Přitom, jak se uvádí shora, při změně předmětu podnikání je rozhodnutí (či dohoda) o odpovídající změně společenské smlouvy nezbytné.


Protože rozhodnutí odvolacího soudu je správné, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení § 243b odst. 2 věta první o. s. ř. zamítl.


O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. a) o. s. ř.


Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 23. května 2007


JUDr. Ivana Š t e n g l o v á


předsedkyně senátu