29 Odo 728/2001
Datum rozhodnutí: 04.12.2001
Dotčené předpisy: § 240 předpisu č. 99/1963Sb., § 240 předpisu č. 30/2000Sb.




29 Odo 728/2001-267

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Z.P., proti žalovanému J.K., o zaplacení částky 179.150,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 8 C 662/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. května 2001, č. j. 23 Co 643/2000252, takto:

Dovolání se odmítá.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7.017,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalobce.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 24. května 2001, č. j. 23 Co 643/2000 - 252, potvrdil k odvolání obou účastníků rozsudek ze dne 29. června 2000, č. j. 8 C 662/99 - 208, jímž Okresní soud v Havlíčkové Brodě uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 155.118,- Kč s příslušenstvím (bod I. výroku) a ohledně částky 24.032,- Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (bod II. výroku).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce podáním datovaným 1. října 2001 a podaným na poštu k přepravě téhož dne (srov. č.l. 255-258) dovolání, namítaje, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a požaduje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobce ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout.

Dovolání bylo podáno opožděně.

Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen o. s. ř. ).

Přesto, že rozsudek odvolacího soudu byl vydán 24. května 2001, je Nejvyšší soud ve shodě s posledně citovaným ustanovením povinen podle dosavadních právních předpisů projednat a rozhodnout i dovolání v této věci, neboť řízení před odvolacím soudem proběhlo - v souladu s bodem 15., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb. - dle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001.

Podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (coby součást procesu projednání a rozhodnutí dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání v této věci tudíž mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu (srov. § 240 odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném před 1. lednem 2001).

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen zástupci žalovaného i zástupci žalobce 6. srpna 2001, kdy nabyl právní moci. Tomu odpovídá i doložka právní moci jíž byl rozsudek opatřen. Ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř. byl tedy posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání den 6. září 2001 (čtvrtek). Dovolání podané k poštovní přepravě až dne 1. října 2001 je tudíž zjevně opožděné (po uplynutí lhůty k podání dovolání bylo ostatně i vyhotoveno).

Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, takže žalobci vzniklo ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2, věty první (per analogiam), § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, a to v intencích bodu 10., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., dle vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen vyhláška ). Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1, § 14 odst. 2, § 15, § 16 odst. 2 a § 18 odst. 1 vyhlášky činí odměna 6.942,50 Kč. Advokátu dále přísluší paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 75,- Kč za jeden úkon právní služby dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Konečnou částku 7.017,50 Kč tedy soud žalobci k tíži dovolatele také přiznal.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.



V Brně 4. prosince 2001

JUDr. Zdeněk Krčmář, v. r.

předseda senátu