29 Odo 704/2003
Datum rozhodnutí: 23.10.2003
Dotčené předpisy: § 241 předpisu č. 99/1963Sb.




29 Odo 704/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Františka Kučery v právní věci žalobce Mgr. D. P., správce konkursní podstaty úpadce E. S., spol. s r.o. v likvidaci, proti žalované B. R. S., s.r.o., zastoupené, advokátem, o zaplacení částky 7.686,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 2 Cm 378/98, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. května 2003 č.j. 8 Cmo 550/2001-67, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. srpna 2001 č.j 2 Cm 378/98-41 zamítl žalobu o zaplacení částky 7.686,- Kč s dvacetišestiprocentním úrokem z prodlení ročně od 7. února 1998 do zaplacení a uložil žalobci do tří dnů od právní moci rozhodnutí zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 4.300,- Kč.

K odvolání žalobce (v průběhu řízení byl na majetek původního žalobce prohlášen konkurs a správcem konkursní podstaty ustaven Mgr. D. P., jenž se stal dle § 14 odst. 1 písm. c/ zákona č. 328/1991 Sb. účastníkem řízení poté, kdy podáním došlým soudu 14.4.2003 navrhl, aby v řízení přerušeném prohlášením konkursu bylo pokračováno) změnil Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 7.686,- Kč s patnáctiprocentním úrokem z prodlení od 7. února 1998 do zaplacení; jinak prvostupňové rozhodnutí ve výroku o věci samé potvrdil. Na nákladech řízení před soudem prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobci 7.051,- Kč a na nákladech řízení odvolacího 500,- Kč

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost opírala o ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. a § 241a odst. 2 písm. a/, b/ o. s. ř. Namítala, že rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném posouzení věci a že řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Odvolací soud při jednání věc meritorně projednal a rozhodl, ač žalovaná požádala o odročení jednání z důvodu kolize, neboť její zástupce v rozhodné době měl jednání u Okresního soudu v Karviné. Proto dovolatelka požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání v této věci není přípustné.

Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení § 237 o. s. ř.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu není ve smyslu ustanovení § 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se nepřihlíží.

S ohledem na uvedené neshledává Nejvyšší soud dovolání přípustným, neboť napadeným rozsudkem bylo žalované uloženo zaplatit žalobci 7.686,- Kč s příslušenstvím, tedy dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o částce nižší než která je uvedena v § 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na jejich náhradu právo a žalobci v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 23. října 2003

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu