29 Odo 659/2006
Datum rozhodnutí: 31.01.2008
Dotčené předpisy:





29 Odo 659/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudkyň JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně P. a. s., zastoupené advokátem, proti žalovanému J. L., zastoupenému advokátem, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 50 Cm 51/2003, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. února 2005, č.j. 5 Cmo 358/2004-76, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 7.575,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.


O d ů v o d n ě n í :


Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 9. února 2005, č.j. 5 Cmo 358/2004-76, potvrdil rozsudek ze dne 30. března 2004, č.j. 50 Cm 51/2003-32, jímž Městský soud v Praze ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 3. října 2003, č.j. 53 Sm 180/2003-7, kterým uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 376.420,- Kč s 6 % úrokem od 10. července 2003 do zaplacení, odměnu 1.254,73 Kč a náklady řízení.


Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, namítaje, že byl postupem soudů nižších stupňů poškozen na svých právech a nebylo mu zajištěno právo na spravedlivý proces. Soud prvního stupně totiž - pokračuje dovolatel - rozhodl bez jeho účasti, i když si mohl být vědom toho , že žalovaný spoléhá na odročení jednání z důvodu žádosti žalobkyně a o tom, zda se jednání uskuteční nebo ne, byl vlastně žalobkyní uveden v omyl.


Zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu spatřuje v řešení otázky, zda účastník, který je druhou stranou soudního sporu uveden v omyl ohledně uskutečnění termínu jednání, má právo na spravedlivý proces spočívající mimo jiné i v tom, že je mu dána možnost i na dalším jednání označit důkazy, zda je i vůči němu poučení dle § 119a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) účinné a zda z těchto důvodů není řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a tím, že nebyly provedeny všechny důkazy, nedošlo i k nesprávnému právnímu posouzení věci .


Požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodl o zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvého stupně .


Žalobkyně považuje postup soudů nižších stupňů za správný, popírá, že by žalovaného uvedla v omyl ohledně odročení jednání a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl.


Dovolání žalovaného, které není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., Nejvyšší soud neshledal - vzhledem k závěrům formulovaným v rozhodnutích uveřejněných pod čísly 61/2002, 32/2003 a 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; proto je podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.


Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Náklady žalobkyně sestávají z paušální odměny advokáta za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení) určené podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 31. srpna 2006 (dále jen vyhláška ), která podle ustanovení § 3 odst. 1, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky činí 7.500,- Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 75,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v témže znění.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.


V Brně dne 31. ledna 2008


JUDr. Petr G e m m e l


předseda senátu