29 Odo 645/2004
Datum rozhodnutí: 29.06.2005
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

29 Odo 645/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci návrhu C. o., spol. s r. o., za účasti a) Z. Č., b) K. Č., c) O. T., a d) O. T., na zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. C 22563, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. září 2003, čj. 8 Cmo 302/2003-51, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil napadeným usnesením usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 2003, čj. F 16485/2002 / C 22563/2 - 37, kterým soud prvního stupně zamítl návrh na zápis změn společníků navrhovatelky do obchodního rejstříku.

Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ). Tvrdí, že rozhodnutí odvolacího soudu má zásadní právní význam. Jako dovolací důvod uvádí nesprávný výklad ustanovení bodu 10.1 společenské smlouvy ve spojení s ustanovením § 115 obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ). Konkrétně nesouhlasí se závěrem, ke kterému dospěly oba soudy, totiž že za situace, kdy společenská smlouva obsahuje ustanovení, které zní: Společník nemůže ze společnosti jednostranně vystoupit, může však převést svůj obchodní podíl na jiného, je třeba aplikovat ustanovení § 115 odst. 1 obch. zák., a proto je k převodu obchodního podílu na jiného společníka nutný souhlas valné hromady. Dovolatelka zastává názor, že ustanovení bodu 10.1 společenské smlouvy je výslovnou úpravou, která nepodmiňuje převod obchodního podílu schválením valnou hromadou. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu a spolu s ním i usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam.

Dovolání tedy může být - ve smyslu citovaného ustanovení - přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právní otázky (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost neumožňují) a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu.

O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam, jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).

Z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu má zásadní právní význam pouze tehdy, je-li v něm řešena právní otázka, která má zásadní právní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu - srov. B., D., K., M., Občanský soudní řád, komentář 6. vydání, II. díl. s. 1047). V projednávané věci dovolací soud takovou právní otázku neshledal. Otázka výkladu ustanovení bodu 10.1 společenské smlouvy navrhovatelky, je věcí individuálního posouzení, které postrádá potřebný judikatorní přesah.

Odtud se uzavírá, že dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné není. Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání a dovolatelka jej ostatně ani netvrdí, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání jako nepřípustné podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolatelka, která neměla ve věci úspěch, nemá právo na jejich náhradu a ostatním účastníkům náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. června 2005

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu