29 Odo 54/2006
Datum rozhodnutí: 30.03.2006
Dotčené předpisy: § 12 předpisu č. 328/1991Sb., § 27 odst. 2 předpisu č. 328/1991Sb., § 66b odst. 2 předpisu č. 328/1991Sb.





NEJVYŠŠÍ SOUD


ČESKÉ REPUBLIKY


29 Odo 54/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Františka Faldyny, CSc. v konkursní věci úpadkyně U. C., s. r. o., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 89 K 35/2003, o udělení souhlasu se zpeněžením nemovitostí mimo dražbu, o dovolání konkursních věřitelů a) A. s. s. CZ a. s., b) A. M. B. G., konkursních věřitelů a) a b) c) A. V. G. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. srpna 2005, č. j. 1 Ko 368/2005, 1 Ko 456/2005-1766, takto:


Dovolání se odmítají.


O d ů v o d n ě n í :


Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. listopadu 2004, č. j. 89 K 35/2003-399, vyslovil souhlas s tím, aby správce konkursní podstaty úpadkyně prodal tam označené nemovitosti z konkursní podstaty úpadkyně mimo dražbu (bod I. výroku), určil podmínky takového prodeje (bod II. výroku) a uložil správci konkursní podstaty, aby podával soudu a věřitelskému orgánu nejméně jednou za 3 měsíce písemné zprávy o průběhu a postupu zpeněžování majetku úpadkyně. Usnesením ze dne 22. listopadu 2004, č. j. 89 K 35/2003-409, pak Městský soud v Praze - odkazuje na ustanovení § 164 občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) - opravil usnesení z 12. listopadu 2004 tak, že z bodu II. výroku vypustil body 4. a 6.


Odvolání konkursních věřitelů a) A. C. a. s., b) A. M. B. G., a c) A. V. G., proti oběma usnesením soudu prvního stupně pak Vrchní soudu v Praze - odkazuje na ustanovení § 12 odst. 2 a § 66b odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen ZKV ) a na ustanovení § 218 písm. c/ o. s. ř. - usnesením ze dne 29. srpna 2005, č. j. 1 Ko 368/2005, 1 Ko 456/2005-1766, odmítl jako podaná proti usnesením, proti nimž není odvolání přípustné. Za usnesení vydané v rámci dohlédací činnosti konkursního soudu pokládal odvolací soud nejen usnesení z 12. listopadu 2004, nýbrž i usnesení z 22. listopadu 2004 (jež naopak nepovažoval za opravné usnesení).


Proti usnesení odvolacího soudu podali konkursní věřitelé a) až c) včasná dovolání, domáhajíce se zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů, s tím, že jsou dány dovolací důvody dle § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. a snášejíce argumenty na podporu závěru o existenci uplatněných dovolacích důvodů. Všichni dovolatelé opírají přípustnost dovolání o zásadní význam napadeného rozhodnutí po právní stránce.


Dovolání v této věci není přípustné, jelikož nejde o žádný z případů vypočtených v ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. Opírají-li dovolatelé přípustnost dovolání o zásadní význam napadeného rozhodnutí po právní stránce, pak zbývá poznamenat, že jediné ustanovení, podle nějž lze na takovém základě založit přípustnost dovolání, je ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. K tomu, aby bylo možné uvažovat o přípustnosti dovolání podle uvedeného ustanovení, však (i s přihlédnutím k § 238a odst. 1 písm. a/ a odst. 2 o. s. ř.) chybí jak splnění předpokladu, aby šlo o potvrzující usnesení odvolacího soudu, tak i splnění předpokladu, aby šlo o usnesení, jímž se potvrzuje usnesení soudu prvního stupně ve věci samé . Závěr, že usnesení, jímž soud prvního stupně udělil správci konkursní podstaty úpadce souhlas s prodejem určeného majetku konkursní podstaty mimo dražbu, usnesením ve věci samé není, učinil Nejvyšší soud v typově shodné věci již v usnesení ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 875/2004 a ještě dříve i Ústavní soud v usnesení ze dne 28. března 2002, sp. zn. III. ÚS 47/02.


Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného; Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř.).


Nad rámec řečeného (aniž by to mělo vliv na jeho závěr o nepřípustnosti podaného dovolání) Nejvyšší soud uvádí, že závěr, podle kterého usnesení, jímž konkursní soud uděluje správci konkursní podstaty souhlas s prodejem majetku konkursní podstaty mimo dražbu (§ 27 odst. 2 ZKV), je rozhodnutím vydaným v rámci dohlédací činnosti konkursního soudu (§ 12 ZKV), proti němuž není odvolání přípustné (§ 66b odst. 2 ZKV), přijal již v usnesení ze dne 30. června 2004, sp. zn. 29 Odo 199/2003, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 8, ročníku 2004, pod číslem 161 a znovu pak i ve výše označeném usnesení sp. zn. 29 Odo 875/2004.


Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně 30. března 2006


JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.


předseda senátu