29 Odo 453/2001
Datum rozhodnutí: 30.01.2002
Dotčené předpisy: § 240 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.




29 Odo 453/2001-93

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce D. d., proti žalovanému J. M., o zaplacení částky 13.935,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 6 C 393/99 - 55, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. března 2001, č.j. 29 Co 100/2001 70, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 7. srpna 2000, č.j. 6 C 393/99 55, ve výroku I. do částky 10.381,70 Kč s příslušenstvím z této částky, přičemž do částky 3.554,20 Kč s příslušenstvím a ve výroku III. o nákladech řízení jej zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Výrok II. rozsudku soudu prvního stupně zůstal nedotčen.

Dovoláním datovaným dnem 12. června 2001 a podaným k poštovní přepravě dne 14. června 2001 (srov. obálku na č.l. 83) napadl žalovaný rozsudek odvolacího soudu, dovolávaje se přitom ust. § 237 odst. 1 písm. c), § 237 odst. 3 a § 240 občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ).

Podle bodu 17., hlavy I, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud ve shodě s bodem 15., hlavy I, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb. věc rovněž projednal podle dosavadního znění občanského soudního řádu, což výslovně zmínil v důvodech rozsudku.

Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu bodu 17., hlavy I, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., se rozumí též zkoumání včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné po číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání v této věci tudíž mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, jak stanoví § 240 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném do 31. prosince 2000.

Z obsahu spisu se podává (srov. doručenky na č.l. 74), že rozsudek odvolacího soudu byl zástupkyni žalobce doručen dne 2. května 2001, zástupci žalovaného dne 4. května 2001, a tímto dnem též nabyl právní moci. Dovolání datované dnem 12. června 2001 a podané k poštovní přepravě dne 14. června 2001 je tedy opožděné.

Nejvyšší soud proto podle ust. § 243b odst. 4 a ust. § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. dovolání odmítl jako opožděné.

Žalovaný zavinil (tím, že podal opožděné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto, žalobci však v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá výrok o nákladech dovolacího řízení odůvodněný ust. § 146 odst. 2 věty první (per analogiam), § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 o. s. ř.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Brně dne 30. ledna 2002

JUDr.Ing. Jan Hušek, v.r.

předseda senátu