29 Odo 377/2005
Datum rozhodnutí: 27.04.2005
Dotčené předpisy: § 107a předpisu č. 99/1963Sb.




NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

29 Odo 377/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudkyň JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně Č. s., a. s., proti žalovaným 1) A. M., zastoupené JUDr. Z. D., advokátkou, 2) L. K., 3) D. K., o zaplacení částky 258.662,65,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 31 Cm 119/98, o dovolání první žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. května 2004, č.j. 5 Cmo 401/2003-128, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením odkazuje na ustanovení § 107a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) vyhověl návrhu žalobkyně, aby do řízení na její místo vstoupila C. (L.) (dále jen společnost ). Odvolací soud dospěl k závěru, že v průběhu odvolacího řízení došlo k zákonem předpokládané právní skutečnosti (mezi žalobkyní a společností byla 31. července 2003 uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, podle níž byla pohledávka, která je předmětem řízení, k 31. srpnu 2003 postoupena společnosti) a nabyvatelka práva (společnost) se vstupem do řízení vyslovila souhlas.

Proti tomuto usnesení podala první žalovaná podáním datovaným 26. července 2004, doručeným odvolacímu soudu 2. srpna 2004, dovolání, namítajíc, že je naplněn dovolací důvod dle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tj., že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatelka snáší argumenty na podporu uplatněného dovolacího důvodu a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání je opožděné.

Podle ustanovení § 240 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec l). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci l nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2).

Podle ustanovení § 46 odst. 2 o. s. ř. (ve znění účinném v době doručení napadeného usnesení první žalované), nebyl-li adresát zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručí se jiné dospělé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě, působící v témže místě podnikání anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna obstarat odevzdání písemnosti. Není-li možno ani takto doručit, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Jak je zřejmé z obsahu spisu, usnesení odvolacího soudu bylo první žalované doručeno ve smyslu ustanovení § 46 odst. 2 věty druhé a třetí o. s. ř. dne 21. května 2004 (pátek) [zásilka byla uložena na poště 18. května 2004 viz dodejka u č.l. 130], přičemž skutečnost, že si dovolatelka písemnost vyzvedla až 2. června 2004, na tomto závěru není způsobilá ničeho změnit. Rozhodnutí odvolacího soudu pak obsahuje řádné poučení o možnosti a lhůtě k podání dovolání.

Ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř. byl posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání 21. červenec 2004 (středa). Dovolání první žalované doručené odvolacímu soudu dne 2. srpna 2004 je tedy zjevně opožděné (po uplynutí lhůty k podání dovolání bylo i vyhotoveno).

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), opožděné dovolání odmítl (§ 243b odst. 5 věta první, § 218a o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. dubna 2005



JUDr. Petr Gemmel, v.r.

předseda senátu