29 Odo 297/2006
Datum rozhodnutí: 08.03.2006
Dotčené předpisy: § 151a předpisu č. 40/1964Sb., § 151g předpisu č. 40/1964Sb., § 550 předpisu č. 40/1964Sb., § 152 předpisu č. 40/1964Sb., § 170 odst. 1 písm. a) předpisu č. 40/1964Sb., § 308 odst. 1 písm. a) předpisu č. 513/1991Sb., § 28 odst. 1 písm. a) předpisu č. 328/1991Sb., § 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.





29 Odo 297/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Petra Gemmela rozhodl v právní věci žalobkyně P. a g. r. a l. f., a. s., proti žalovanému Ing. M. K., jako správci konkursní podstaty úpadkyně Z. s. A. a. s., o určení práva na oddělené uspokojení, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 876/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2005, č. j. 15 Cmo 160/2005-148, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Žalobkyně podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 28. dubna 2005, č. j. 13 Cm 876/2003-99, kterým Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu o určení, že pohledávka žalobkyně ve výši 193.419,- Kč a 570.000,- Kč vůči úpadkyni Z. s. A. a. s., je pohledávkou s právem na oddělené uspokojení z prodeje označených nemovitostí. Dovolatelka namítá, že je dán dovolací důvod dle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), tedy, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a dožaduje se jeho zrušení. Přípustnost dovolání opírá dovolatelka o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., přisuzujíc zásadní význam napadeného rozhodnutí ve věci samé po právní stránce řešení otázky, zda součástí práv věřitele, která na ručitele přecházejí (v intencích § 308 obchodního zákoníku) splněním ručitelského závazku, je i zajištění tohoto závazku zástavním právem (zda se ručitel splněním dluhu za dlužníka stává v rozsahu plnění zástavním věřitelem namísto věřitele původního).


Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu může být přípustné jen podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ a c/ o. s. ř. O případ uvedený pod písmenem b/ nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c/ Nejvyšší soud nemá; otázku kladenou dovolatelkou totiž zodpověděl (ve vztahu k téže dovolatelce) v rozsudku uveřejněném pod číslem 18/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 18/2006 ). V něm uzavřel, že zástavní právo zaniká i tím, že zajištěnou pohledávku uhradí zástavnímu věřiteli namísto dlužníka ručitel (a ručitel se proto tím, že splní ručitelský závazek, zástavním věřitelem nestává). Tento závěr (s nímž je napadené rozhodnutí v souladu) obstál i v ústavní rovině, když usnesením ze dne 2. února 2006, sp. zn. IV. ÚS 475/05, Ústavní soud ústavní stížnost dovolatelky proti R 18/2006 odmítl jako zjevně neopodstatněnou.


Nejvyšší soud tudíž, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.


Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn tím, že dovolatelce právo na jejich náhradu nevzniklo (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.) a u žalované žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly.


Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně 8. března 2006


JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.


předseda senátu