29 Odo 1347/2006
Datum rozhodnutí: 24.01.2008
Dotčené předpisy:





29 Odo 1347/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Petra Šuka a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci navrhovatelky E. h. a. s., zastoupené advokátem, o zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v P. pod sp. zn. B 4285, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v P. ze dne 22. května 2006, č. j. 14 Cmo 657/2005-523, takto:


Usnesení Vrchního soudu v P. ze dne 22. května 2006, č. j. 14 Cmo 657/2005-523, a usnesení Městského soudu v P. ze dne 28. listopadu 2005, č. j. B 4285, F 134475/2005-503, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.


Odůvodnění:


Usnesením ze dne 28. listopadu 2005, č. j. B 4285, F 134475/2005-503, odmítl Městský soud v P. návrh navrhovatelky na zápis změn v obchodním rejstříku, spočívajících ve změně sídla, způsobu jednání jménem společnosti a složení představenstva a dozorčí rady. Rozhodnutí o těchto změnách učinil Ing. M. B., správce konkursní podstaty (dále též jen správce ) úpadkyně M. t., a. s., do jejíž konkursní podstaty byly akcie navrhovatelky sepsány postupem dle § 27 odst. 5 zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen ZKV nebo zákon o konkursu ), neboť jediný akcionář navrhovatelky pan M. H. uvedené akcie zastavil k zajištění pohledávky U. b., a. s., jíž má za dlužníky E. C. a. s. a M. t., a. s. Rozhodnutí správce ze dne 26. října 2005, vykonávajícího práva jediného akcionáře navrhovatelky, je zachyceno v notářském zápise JUDr. H. J., notářky v O., zn. N 522/2005. Soud prvního stupně své rozhodnutí založil na závěru, podle kterého má správce konkursní podstaty úpadce právo akcie sepsané do podstaty postupem dle § 27 odst. 5 ZKV zpeněžit, ale není oprávněn vykonávat hlasovací práva s těmito akciemi spojená a tudíž ani právo rozhodovat jako jediný akcionář o změnách ve společnosti, která akcie emitovala. Z popsaných důvodů posoudil soud prvního stupně rozhodnutí správce ze dne 26. října 2005, zachycená ve shora uvedeném notářském zápisu, jako neplatná, a tudíž nepovažoval I. M., jmenovaného správcem do funkce jediného člena představenstva navrhovatelky, za osobu oprávněnou jménem navrhovatelky jednat. Návrh jím podaný proto podle ustanovení § 200d odst. 1 písm. a) zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), odmítl.


K odvolání navrhovatelky změnil odvolací soud napadeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že se návrh zamítá a soudní poplatek se nevrací . Odvolací soud dospěl k závěru, že správce konkursní podstaty není oprávněn vykonávat akcionářská práva k akciím, které jsou součástí majetkové podstaty úpadce na základě zástavního práva, neboť tato práva nejsou obsahem zástavní smlouvy, nesvědčila ani předchozímu zástavnímu věřiteli, nejsou realizací oprávnění věc zpeněžit (s věcí nakládat), ale vedou ke změně společnosti (věci); takové právo na správce konkursní podstaty nepřešlo, ani mu není dáno zákonem. Uvedený závěr koresponduje i s účelem konkursního řízení v penězích uspokojit věřitele úpadce. Shodně se soudem prvního stupně proto odvolací soud uzavřel, že rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady učinila osoba, která k takovému úkonu nebyla oprávněna. Z těchto důvodů je ovšem jak uvádí odvolací soud na místě návrh zamítnout, nikoliv postupem dle ustanovení § 200d odst. 1 písm. a) o. s. ř. odmítnout. Proto rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh zamítl.


Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., uplatňujíc dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. a navrhujíc, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.


Dovolatelka, poukazujíc na ustanovení § 14a odst. 1 ZKV a rozhodnutí Krajského soudu v B., uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek číslo 10, ročník 2006, pod č. 94 (dále jen R 94/2006), namítá nesprávnost závěru odvolacího soudu, podle kterého správce konkursní podstaty, jenž sepsal akcie podle ustanovení § 27 odst. 5 ZKV, není oprávněn vykonávat akcionářská práva k těmto akciím. Zdůrazňuje, že správce je naopak oprávněn a povinen vykonávat akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do konkursní podstaty, a to bez ohledu na to, zda akcie byly sepsány jako majetek úpadce nebo jako majetek jiných osob. Uzavírá, že správce konkursní podstaty úpadkyně M. t., a. s. byl a je jedinou osobou, která může vykonávat práva k veškerým akciím navrhovatelky, jež byly zahrnuty do konkursní podstaty úpadkyně; na tom nemůže nic změnit ani formální existence excindačního sporu. Pokud správce konkursní podstaty vykonal jedno z akcionářských práv, konkrétně učinil rozhodnutí jediného akcionáře, v rámci něhož změnil některá ustanovení stanov a odvolal a nově jmenoval orgány společnosti, činil tak zcela v souladu s právem.


Dovolání je přípustné a je i důvodné.


Odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, podle kterého správce konkursní podstaty, jenž sepsal akcie třetí osoby do konkursní podstaty postupem podle ustanovení § 27 odst. 5 ZKV, není oprávněn vykonávat akcionářská práva k těmto akcií. Tento závěr však není správný.


Již v rozhodnutí R 94/2006 byl formulován a odůvodněn závěr, od něhož nemá Nejvyšší soud důvodu se odchýlit ani v projednávané věci, podle kterého je správce konkursní podstaty ve smyslu ustanovení § 14a odst. 1 ZKV oprávněn a povinen vykonávat veškerá akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do konkursní podstaty bez zřetele k tomu, zda akcie byly sepsány jako majetek úpadce nebo (ve smyslu § 6 odst. 3 ZKV) jako majetek jiných osob. Správce konkursní podstaty má v rámci výkonu akcionářských práv spojených s akciemi zahrnutými do konkursní podstaty zejména právo účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, požadovat a dostat na ní vysvětlení ohledně záležitostí týkajících se akciové společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu valné hromady, a uplatňovat návrhy a protinávrhy; má rovněž právo na podíl na zisku akciové společnosti (dividendu), který valná hromada schválila k rozdělení. Má-li akciová společnost jediného akcionáře, vykonává správce konkursní podstaty působnost valné hromady. Tato akcionářská práva je správce konkursní podstaty oprávněn vykonávat i v průběhu sporu o vyloučení akcií ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce (§ 19 ZKV). V rámci správy konkursní podstaty je proto správce oprávněn vykonat jakékoliv právo, které je spojeno se sepsanou akcií. Na majetek ve vlastnictví třetích osob sepsaný do konkursní podstaty za podmínek stanovených zákonem o konkursu se pro účely nakládání s tímto majetkem pohlíží jako na majetek ve vlastnictví úpadce.


Nelze mít za to, že správce konkursní podstaty je oprávněn vykonávat pouze majetková práva z akcie, zatímco ostatní, např. oprávnění účastnit se valné hromady a hlasovat na ní, resp. rozhodovat jako jediný akcionář v působnosti valné hromady, zůstávají i za trvání konkursu zachována úpadci, popřípadě třetí osobě. Naopak správce je povinen i za využití těchto práv, spojených s akciemi sepsanými v konkursní podstatě, učinit veškeré kroky potřebné k tomu, aby byla zachována a popř. i zvýšena cena těchto akcií, a tím ochráněny zájmy věřitelů úpadce.


Ode dne, kdy sepíše akcie do konkursní podstaty, je tedy správce oprávněn a povinen vykonávat veškerá akcionářská práva spojená se sepsanými akciemi, včetně práva vykonávat působnost valné hromady ve smyslu § 190 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, a to bez ohledu na důvod soupisu těchto akcií. Akcionáři zůstává zachováno pouze holé vlastnictví (nuda proprietas) akcií.


Jelikož právní závěry přijaté odvolacím soudem jsou s výše uvedeným rozhodnutím v rozporu, dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. byl uplatněn právem. Proto Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil. Důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají zcela i na rozhodnutí soudu prvního stupně; Nejvyšší soud proto zrušil i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 část věty za středníkem a odst. 3 věta druhá o. s. ř.).


Právní názor Nejvyššího soudu je pro soud prvního stupně (i odvolací soud) závazný (§ 243d odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 odst. 1 o. s. ř.).


V novém rozhodnutí soud prvního stupně znovu rozhodne o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).


Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně 24. ledna 2008


JUDr. Ivana Štenglová


předsedkyně senátu