29 Odo 1334/2006
Datum rozhodnutí: 14.12.2006
Dotčené předpisy:




29 Odo 1334/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobce R. S., zastoupeného advokátem, proti žalované A. D., zastoupené advokátem, o zaplacení částky 43.750,- Kč s příslušenstvím ze směnky, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 44 Cm 98/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. dubna 2006, č.j. 6 Cmo 382/2005-59, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.650,30 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 1. srpna 2005, č.j. 44 Cm 98/2005-37, jímž Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 25. dubna 2005, č.j. 52 Sm 41/2005-16, kterým bylo žalované uloženo zaplatit žalobci 43.750,- Kč s 6% úrokem od 1. ledna 2004 do zaplacení a náklady řízení 12.968,- Kč, a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok I.). Dále rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Proti rozsudku odvolacího soudu - v celém jeho rozsahu - podala žalovaná dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) a co do důvodů na ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. Dovolatelka snáší argumenty na podporu uplatněných dovolacích důvodů a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobce navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl.

S přihlédnutím k tomu, že dovolatelka výslovně napadá rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu, zabýval se Nejvyšší soud především tím, zda dovolání je přípustné proti těm částem výroku, kterými odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Tyto výroky, ač součástí rozsudku, mají povahu usnesení, přičemž přípustnost dovolání proti nim nezakládá žádné z ustanovení občanského soudního řádu (srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto dovolání v tomto rozsahu podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

Dále se Nejvyšší soud zabýval otázkou přípustnosti dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení § 237 o. s. ř.

Z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jehož se dovolatelka výslovně dovolává, vyplývá, že dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Jelikož spor o zaplacení ze směnky je z hlediska procesního ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. p) o. s. ř. obchodní věcí, není dovolání ani v tomto rozsahu přípustné; Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl [§ 243b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř.].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalované vznikla povinnost hradit žalobci jeho náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobci sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 2767,50 Kč podle ustanovení § 3, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 31. srpna 2006 a z náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč; celkem činí, včetně daně z přidané hodnoty, 3650,30 Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 14. prosince 2006



JUDr. Petr G e m m e l , v. r.

předseda senátu