29 Odo 1223/2004
Datum rozhodnutí: 30.01.2007
Dotčené předpisy:




29 Odo 1223/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Petra Gemmela rozhodl v právní věci žalobkyně A.-P. spol. s r. o., zastoupené advokátkou, proti žalovaným 1/ Ing. J. Š., jako správci konkursní podstaty úpadce P. F., a 2/ JUDr. V. P., advokátu, o určení neúčinnosti popření pohledávky, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 22 Cm 55/2003, o dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. června 2004, č. j. 15 Cmo 59/2004-50, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

K odvolání druhého žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 20. ledna 2004, č. j. 22 Cm 55/2003-30, jímž Krajský soud v Plzni určil, že popření pohledávky žalobkyně, přihlášené do konkursního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 26 K 3/2003, provedené druhým žalovaným je neúčinné.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal druhý žalovaný včasné dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), snášeje argumenty na podporu závěru, že soudy nižších stupňů nesprávně uzavřely, že jeho písemný popěrný úkon je neurčitý a uváděje dále, že i kdyby tomu tak bylo, mělo být postupováno podle § 43 o. s. ř. Rovněž napadá závěr odvolacího soudu, že přihlášenou pohledávku lze popřít pouze při přezkumném jednání. Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně ve vyjádření nemá dovolání za přípustné, uvádějíc, že závěr, že přihlášenou pohledávku lze popřít pouze při přezkumném jednání, plyne přímo z dikce § 21 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen ZKV ). Pro případ, že dovolání bude shledáno přípustným, je navrhuje zamítnout, majíc napadené rozhodnutí za správné.

V průběhu dovolacího řízení úpadce P. F. zemřel, což vedlo k tomu, že Krajský soud v Plzni nejprve usnesením ze dne 13. dubna 2006, č. j. 26 K 3/2003-197, které nabylo právní moci 10. května 2006, konkurs zrušil podle § 44 odst. 2 ZKV a dalším usnesením ze dne 23. dubna 2006, č. j. 26 K 3/2003-204, zprostil prvního žalovaného (správce konkursní podstaty úpadce) funkce.

Za popsaného stavu věci Nejvyšší soud řízení o dovolání (jež by jinak mohlo být přípustné toliko podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.) ve smyslu ustanovení § 243c a § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil jako bezpředmětné. Jde o situaci, kdy se opravný prostředek proti určitému rozhodnutí stává tzv. bezpředmětným, v důsledku okolností nastalých po vydání takového rozhodnutí. Výklad podávaný právní teorií i soudní praxí se shoduje v tom, že v takovém případě nejsou předpoklady pro meritorní projednání opravného prostředku, přičemž rovnocenným řešením je vedle odmítnutí opravného prostředku i zastavení řízení o opravném prostředku podle § 104 odst. 1 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002).

V daném případě plyne bezpředmětnost dovolání z toho, že i kdyby je Nejvyšší soud připustil, meritorně je přezkoumal a případně mu i vyhověl (zrušením rozhodnutí soudů nižších stupňů), nemohly by se výsledky dovolacího řízení již v žádném směru projevit v konkursním řízení, byl-li konkurs pro smrt úpadce pravomocně zrušen.

Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. odůvodněn tím, že k zastavení dovolací řízení došlo bez zavinění účastníků na tomto procesním postupu.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.



V Brně 30. ledna 2007

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu