29 Odo 1023/2005
Datum rozhodnutí: 22.08.2006
Dotčené předpisy: § 129 odst. 2 předpisu č. 513/1991Sb., § 184 odst. 3 předpisu č. 513/1991Sb.




NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

29 Odo 1023/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci návrhu na povolení změn zápisu navrhovatelky Česko - čínské obchodní komory do obchodního rejstříku, za účasti 1. Dr. V. D., 2. Ch. T., 3. P. M. III., 4. J. N., 5. R. P., 6. A. L., 7. J. S., 8. Y. J., 9. J. B., 10. Ing. T. P., 11. JUDr. V. B., 12. Ing. J. F., a 13. V. H., o dovolání P. M. III. a J. N., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. února 2005, č. j. 7 Cmo 394/2004-199, ve znění usnesení ze dne 7. dubna 2005, č. j. 7 Cmo 394/2004- 209, takto:

I. Dovolání se zamítají.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením změnil odvolací soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. května 2004, č. j. F 95478/2002, F 116738/2002, F 131739/2002, F 137639/2002, F 137643/2002, F 3417/2004, F 10215/2004, F 16813/2004, F 19233/2004, F 31790/2004, F 36358/2004, F 53115/2004, F 56974/2004, F 57295/2004, A 22214-143 tak, že rozhodl o povolení zápisu výmazu členů statutárního orgánu Dr. V. D., Ch. T., P. M. III., J. N., R. P. a A. L. a zápisu dne zániku jejich funkce, o povolení zápisu změny sídla navrhovatelky, a o povolení zápisu předsedy představenstva J. S., prvního místopředsedy představenstva J. B., druhého místopředsedy představenstva Ing. T. P. a členů představenstva JUDr. V. B., Ing. J. F., V. H. a Y. J. a dne vzniku jejich funkce.

V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že z dokladů založených ve spisu plyne, že všem členům představenstva navrhovatelky zapsaných v obchodním rejstříku zaniklo stanovami určené tříleté funkční období dne 26. srpna 2000. Navrhovatelka ani žádný z dalších účastníků řízení nedoložili, že by došlo k opětovnému zvolení prvních, výše jmenovaných osob do funkce členů představenstva navrhovatelky . Dle stanov má navrhovatelka dva orgány, představenstvo a členskou schůzi. Členskou schůzi svolává představenstvo. Pozvánka má formu doporučeného dopisu nebo oběžníku komory. Mimořádná členská schůze se musí konat do čtyř týdnů, navrhne-li její svolání písemně představenstvu nejméně jedna pětina řádných členů.

Stanovy navrhovatelky ani zákon č. 42/1980 Sb. (dále jen zákon ), podle kterého byla navrhovatelka založena, neřeší, kdo a jakým způsobem je oprávněn svolat členskou schůzi v případě, že navrhovatelka nemá představenstvo.

Pokud v posuzovaném případě neměla navrhovatelka více než 18 měsíců představenstvo, odvolací soud považuje za adekvátní vzniklé situaci, že k podnětu P. H., J. Š., L. Z. a Ing. F. coby členů navrhovatelky, Mgr. R. P., jeden z původních členů představenstva, svolal mimořádnou členskou schůzi na 19. června 2002 a to pozvánkami ze dne 13. května 2002 ve formě doporučeného dopisu. Nesprávné označení svolávané členské schůze v pozvánce jako valná hromada je s ohledem na obsah pozvánky a úpravu pouze dvou orgánů komory ve stanovách nevýznamné. Z uvedeného podle odvolacího soudu vyplývá, že soudem prvního stupně shledaný důvod pro zamítnutí návrhu spočívající v tom, že členská schůze nebyla svolána představenstvem, není správný.

Dále odvolací soud uzavřel, že v posuzované věci není relevantní skutečností J. N. a P. M. III. tvrzený, ničím nedoložený, zánik jejich členství v navrhovatelce jakož i zánik členství dalších čtyř zakladatelů pro nezaplacení příspěvku podle článku 9 odst. 2 stanov.

Důvodná není ani námitka, že rozhodnutí členské schůze o změně sídla komory musí být pořízeno ve formě notářského zápisu. Stanovy ani zákonná úprava takový požadavek neurčují.

Vznik členství dalších jedenácti osob navrhovatelka doložila spolu s podáním ze dne 17. února 2005 jejich přihláškami. Dle článku 6 odst. 2 stanov vzniká členství dnem doručení přihlášky za člena, když představenstvo může na své nejbližší schůzi rozhodnout o jeho nepřijetí a toto rozhodnutí je konečné. Řečené rozhodnutí představenstva nebylo ohledně žádného z nových členů předloženo.

Navrhovatelka doložila požadovaný zápis změny sídla a nového představenstva notářským zápisem Nz 180/2002 N 202/2002 ze dne 19. června 2002, osvědčujícím průběh a přijatá usnesení mimořádné členské schůze konané téhož dne. Z tohoto zápisu a z dalších předložených důkazů vyplývá, že se členská schůze konala za účasti deseti ze sedmnácti členů, byla usnášení schopná, rozhodnutí o volbě nových členů představenstva a změně sídla byla přijata stanovami požadovanou většinou.

V souladu s § 30 odst. 4 obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ) doložila navrhovatelka též právní titul užívání místností na adrese nového sídla. Uvedenými listinami dovolatelka prokázala splnění podmínek potřebných pro zápis.

Proti usnesení odvolacího soudu podali P. M. III. a J. N. dovolání. Dovolatelé tvrdí, že i když částečně souhlasí se závěrem odvolacího soudu, že bývalý člen představenstva Mgr. R. P. byl oprávněn svolat mimořádnou členskou schůzi, soudí, že s ohledem na stanovy komory tak nemohl učinit sám, ale s ostatními bývalými členy představenstva.

Dovolatelé namítají, že není pravda, že ke svolání mimořádné členské schůze došlo při splnění podmínky stanovené stanovami v článku 10 bod 3. Mgr. P. tvrdí, že tak učinil z podnětu pánů P. H., J. Š., L. Z. a J. F. Jejich členství v navrhovatelce však není jisté proto, že za mimořádné situace, kdy neexistovalo představenstvo, lze jen těžko připustit, že by při nečinnosti komory mohlo dojít ke vzniku členství dalších osob. Přihlášky zájemců o členství nebylo komu doručit. Rovněž neexistoval nikdo, kdo by mohl posoudit splnění podmínek pro vznik členství v komoře. Odvolací soud měl s ohledem na neobvyklost situace věnovat mimořádnou pozornost tomu, zda bylo za dané situace možné, aby členství v komoře novým subjektům vzniklo. Nestali-li se jmenovaní členy navrhovatelky, nebyli oprávněni vyzvat Mgr. P. ke svolání mimořádné členské schůze, účastnit se jí a být voleni do představenstva komory. Stanovy navrhovatelky podmiňují vznik členství, kromě doručení přihlášky, také účastí kandidáta na česko čínských hospodářských vztazích a vznik členství tak stanoví na den doručení přihlášky za člena komory. Splnění této podmínky navrhovatelka nedoložila a nedoložila ani, zda byly přihlášky vůbec komoře doručeny.

Dovolatelé navrhují, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Mgr. R. P. ve vyjádření k dovolání dovozuje, že k podání dovolání nejsou dány žádné důvody. JUDr. V. D. vyslovil souhlas se závěrem odvolacího soudu. Navrhovatelka navrhla odmítnutí dovolání.

Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

Pro posouzení důvodnosti dovolání v projednávané věci je stěžejní otázkou, zda byl Mgr. R. P. jako bývalý člen představenstva navrhovatelky oprávněn za situace, kdy navrhovatelka neměla představenstvo, neboť všem jeho členům zanikla funkce uplynutím času, sám svolat členskou schůzi.

K tomu dovolací soud uzavřel, že takové oprávnění Mgr. R. P., bez ohledu na to, zda jej o svolání členské schůze požádal potřebný počet členů dle stanov, měl. Neměla-li navrhovatelka představenstvo, nebylo možno dodržet při svolání členské schůze postup stanovený zákonem a stanovami pro její svolání, neboť v souladu se zákonem a stanovami by nebylo ani její svolání bývalým členem představenstva. Proto je třeba dovodit, že oprávnění svolat členskou schůzi má i bývalý člen představenstva, když nikdo jiný, kdo by ji mohl svolat k dispozici není; proti takovému postupu ostatně dovolatelé nebrojí. Pokud by tedy bývalého člena představenstva požádal o svolání členské schůze potřebný počet členů, byla by svolána řádně. Za situace, kdy členové žádost o svolání členské schůze nepodají a zákon ani stanovy navrhovatelky řešení stavu, který nastal, nenabízejí, je třeba aplikovat analogicky z ustanovení § 129 odst. 2, poslední věty a rovněž ustanovení § 184 odst. 3 obch. zák., ze kterých plyne, že členskou schůzi může svolat kterýkoli člen navrhovatelky anebo kterýkoli (bývalý) člen představenstva.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu je správné, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení § 243b odst. 2 věta první o. s. ř. zamítl.

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. a) o. s. ř., tak, jak se uvádí ve výroku.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. srpna 2006

JUDr. Ivana Štenglová, v. r.

předsedkyně senátu