29 Od 86/2003
Datum rozhodnutí: 05.02.2004
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.




29 Od 86/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně U. Č. r., a.s., zastoupené, advokátkou, proti žalovanému Ing. V. P., zastoupeného, advokátem, o 12.640,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 23 C 62/2003, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř., takto:

Nejvyšší soud České republiky neurčuje, který soud projedná a rozhodne věc vedenou u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 23 C 62/2003.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se žalobou ze dne 8. 8. 2002 domáhá zaplacení 12.640,- Kč s příslušenstvím.

Okresní soud Praha-západ usnesením ze dne 20. 3. 2003, č. j. 5 C 1874/2002 25, vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Olomouci, který je podle jeho názoru ve věci příslušný. Okresní soud v Olomouci předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. S postoupením věci tento soud nesouhlasí, neboť žalovaný v odporu proti platebnímu rozkazu prostřednictvím advokáta sice uvedl bydliště U K. 314, O., ale současně uvedl, že se trvale zdržuje mimo území České republiky. Na dotaz soudu advokát žalovaného sdělil, že žalovaný je trvale bytem U K. 314, O., zde se ale nezdržuje, neboť pobývá pracovně mimo Českou republiku a jeho posledním faktickým bydlištěm v České republice byla O. 183, O. Okresní soud v Olomouci má za to, že není místně příslušným a je nutno posuzovat místní příslušnost podle § 86 odst. 1 o. s. ř.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V daném případě je nepochybné, že věc patří do pravomoci soudů České republiky (§ 7 odst. 1 o. s. ř.). Žalovaný se v místě bydliště údajně z důvodu zaměstnání mimo Českou republiku nezdržuje, nicméně od 24. 11. 1999 je trvale hlášen v O., U K. 314. Poněvadž žalovaný na výzvu Okresního soudu v Olomouci upozornil na místo svého trvalého bydliště v O. a je zastoupen advokátem kterému je doručováno, je nepochybné, že žalovaný má v České republice i místně příslušný obecný soud. Tímto soudem je Okresní soud v Olomouci.

Nejvyšší soud České republiky tak nemohl určit místně příslušný soud (§ 11 odst. 3 o. s. ř.), neboť není splněn zákonný předpoklad pro takové rozhodnutí podmínky místní příslušnosti nechybějí a lze je zjistit.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 5. února 2004

JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.

předseda senátu