29 Od 39/2005
Datum rozhodnutí: 31.08.2005
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.




29 Od 39/2005-194


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Ivana Meluzína v právní věci žalobkyně České republiky - Okresního soudu v Bruntále se sídlem Partyzánská 11, 792 01 Bruntál, proti žalovanému J. M., podnikateli, IČ: 16641019, zastoupenému JUDr. Janem Kozákem, advokátem se sídlem Riegrova 12, 772 00 Olomouc, o práva z odpovědnosti za vady, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 19 Cm 34/2002, o návrhu soudu na přikázání věci jinému soudu, t a k t o :

Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 19 Cm 34/2002 se Městskému soudu v Praze nepřikazuje.


O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se domáhá žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále vydání rozsudku, kterým by žalovanému byla uložena povinnost bezplatně odstranit vady rekonstrukce domu v K. a zaplatit mu smluvní pokutu v částce 2 154 000,- Kč s úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaný neodstranil všechny v žalobě specifikované vady díla na domě, jehož rekonstrukci prováděl na základě smlouvy uzavřené se žalobkyní.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 30.9.1998, č. j. Ncd 27/98-56, rozhodl, že předmětná věc se přikazuje Okresnímu soudu v Prostějově.
Okresní soud v Prostějově usnesením ze dne 16.10.2000, č. j. 5 C 159/98-150, vyslovil svou věcnou nepříslušnost ohledně části žaloby vztahující se k zaplacení smluvní pokuty a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Krajskému soudu v Brně jako soudu příslušnému, vyloučil k samostatnému projednání část žaloby, která se vztahovala k uložení povinnosti žalovanému odstranit vady díla a zamítl námitku žalovaného na věcnou nepříslušnost ohledně návrhu na uložení povinnosti odstranit vady.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 20. 3. 2002, č. j. 19 Co 681/2000-156, odvolání žalovaného do výroku o uložení povinnosti odstranit vady díla odmítl, výrok o postoupení věci týkající se smluvní pokuty změnil tak, že věc bude postoupena Krajskému soudu v Brně, pobočce pro věci obchodní, v ostatním usnesení Okresního soudu v Prostějově ve výrocích týkajících se věcné příslušnosti potvrdil.
Proti platebnímu rozkazu vydanému Krajským soudem v Brně dne 29. 5. 2002, č. j. 19 Cm 34/2002-159, kterým soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 2 154 000,- Kč s úrokem z prodlení, podal žalovaný odpor. Poté soud usnesením připustil změnu žaloby tak, že žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 13 706 000,- Kč.
Usnesením ze dne 28. 4. 2005 č. j. 19 Cm 34/2002-185 Krajský soud v Brně vyzval účastníky, aby se vyjádřili k soudem uvažované delegaci vhodné k Městskému soudu v Praze s odůvodněním, že ve vyloučené věci ohledně odstranění vad, projednávané Okresním soudem v Prostějově pod sp. zn. 7 C 122/2002, uvedl žalovaný, že spis by měl být postoupen Vrchnímu soudu v Praze, neboť na dané věci je osobně zainteresována místopředsedkyně Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Kovářová, která smlouvu, jejíž obsah je základem sporu, se žalovaným jako tehdejší předsedkyně Okresního soudu v Bruntále uzavírala. Vyslovil názor, že stanovisko žalovaného se týká i předmětného sporu, ve kterém jako odvolací soud vystupuje Vrchní soud v Olomouci, jehož místopředsedkyní pro věci civilní je JUDr. Kovářová a zaujal stanovisko, že by věc v prvním stupni měl řešit Městský soud v Praze, jehož odvolacím soudem je Vrchní soud v Praze.
Žalovaný vyslovil souhlas s postoupením věci z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Praze.
Žalobce s delegací Městskému soudu v Praze (nesprávně uvedeno Vrchnímu soudu v Praze) nesouhlasil. Uvedl, že v dané věci nejsou splněny podmínky pro postoupení věci podle § 12 odst. 1 o. s. ř., ani z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. Pokud procesní soud v této souvislosti poukazuje na místopředsedkyni Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Jitku Kovářovou, pak nelze v žádném případě spekulovat o tom, že by z hlediska své osobní a profesní etiky byla schopna se propůjčit k tomu, aby jakýmkoliv způsobem ovlivňovala případné odvolací řízení, a že by tedy existoval důvod pro domněnky tohoto druhu. Námitky žalovaného v tomto směru a zamýšlený požadavek na delegaci věci považuje žalobce za ryze účelové ve snaze prodlužovat soudní řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Krajskému soudu v Brně) a Městskému soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s .ř.), návrh soudu na přikázání jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s .ř.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému zástupci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Nejvyšší soud neshledal v návrhu Krajského soudu v Brně žádný důvod, který by byl natolik závažný, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Skutečnost, že místopředsedkyní Vrchního soudu v Olomouci je JUDr. Jitka Kovářová, která v době, kdy vykonávala funkci předsedkyně Okresního soudu v Bruntále, z titulu této funkce podepsala smlouvu, na základě které žalobce uplatňuje v žalobě uvedený nárok, neznamená, že se jmenovaná bude případně podílet na rozhodování Vrchního soudu v Olomouci v této věci, a že by senát Vrchního soudu v Olomouci při řešení případného odvolání posoudil věc neobjektivně. Úvaha Krajského soudu v Brně je založena na nepodložené domněnce, která není způsobilým důvodem pro přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 2 o. s. ř.
Jelikož v daném případě soudem uváděná okolnost není způsobilá odůvodnit průlom do výše citované ústavní zásady, Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti nevyhověl (§ 12 odst. 2 o. s. ř.)

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. srpna 2005

JUDr. František Faldyna, CSc. předseda senátu