29 Od 30/2005
Datum rozhodnutí: 31.08.2005
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř.




29 Od 30/2005-35


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Ivana Meluzína v právní věci žalobce Ing. Jana Havránka, se sídlem Jakubské nám 2, 602 00 Brno, jako správce konkursní podstaty úpadce EKOENGINEERING, a.s., IČ 25548247, zastoupeného JUDr. Bc. Martinem Kulhánkem, Ph.D., advokátem se sídlem Příkop 8 (IBC), 604 10 Brno, proti žalovanému URBAS Maschinenfabrik , GmbH se sídlem, Billrothstrasse 7, A - 9100 Völkermarkt, Rakouská republika, o zaplacení 100.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 15 Cm 28/2003, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 15 Cm 28/2003 projedná a rozhodne Krajský soud v Brně.

O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně (EKOENGINEERING, a.s.) se domáhal žalobou podanou u Krajského soudu v Brně vydání rozsudku, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí částku 100.000,- Kč a nahradit náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o dílo č. 144/2001/01 a vznikla mu proto povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu. Současně uvedla, že příslušnost Krajského soudu v Brně je dána dohodou žalobce a žalovaného v citované smlouvě o dílo.
Po podání žaloby byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 5.12.2003 č.j. 46 K 53/2003-27, prohlášen konkurs na majetek žalobce. Správcem konkursní podstaty byl ustanoven Ing. Jan Havránek, který navrhl pokračování v předmětném řízení.
Krajský soud v Brně s poukazem na ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. předložil spis Nejvyššímu soudu za účelem určení, který soud je příslušný k projednání předmětného sporu. Uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným, který je právnickou osobou se sídlem v Rakouské republice, byla uzavřena dne 10.3.2001 smlouva o dílo č. 144/2001/01, v níž byla dohodnuta příslušnost Krajského soudu v Brně pro projednání sporů z této smlouvy vzniklých mezi žalobcem a žalovaným. Žalobce však tuto smlouvu nepředložil ani v originále ani v ověřeném opise, takže pro určení místní příslušnosti nelze použít ustanovení § 89a o. s. ř. Účastníci se v čl. XII.12.2. dohodli na pravomoci soudů České republiky, avšak vzhledem k sídlu žalovaného v zahraničí chybí podmínka místní příslušnosti.
Žalobce předložil notářsky ověřený opis smlouvy poté, co byl soudem upozorněn, že věc bude předložena k posouzení místní příslušnosti Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení věci rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení § 89a o. s. ř. mohou se účastníci v obchodní věci písemně dohodnout na místní příslušnosti jiného soudu prvního stupně, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou. Taková smlouva nebo její ověřený opis musí být předloženy již v žalobě. Za splnění této podmínky nelze považovat dodatečné předložení notářsky ověřené smlouvy o dílo č. 144/2001/01 ze dne 10.3.2001, kterou zaslal žalobce přímo Nejvyššímu soudu, takže nelze mít za to, že dohodou účastníků byla založena místní příslušnost Krajského soudu v Brně.
Předmětná žaloba byla podána u soudu podle podacího razítka dne 11.2.2003 a směřuje proti žalovanému, který má sídlo v Rakouské republice, nemá zde organizační složku svého podniku, přičemž není tvrzeno a z obsahu spisu ani nevyplývá, že by měl na území České republiky majetek. Účastníci uzavřeli dne 10.3.2001 smlouvu o dílo č. 144/2001/01, ve které se současně dohodli, že případné spory vzniklé z této smlouvy, budou řešit soudy České republiky. Jejich ujednání bylo v souladu s ustanovením § 37 zák. č. 97/1993 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů. Dnem 1.5.2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie, jejímž členem je i Rakouská republika, na jejímž území je sídlo žalovaného a od tohoto dne i v České republice platí Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Ve smyslu kapitoly VI. článku 66 bodu 23 písm. b) citovaného Nařízení Rady (ES) lze dohodu účastníků o pravomoci soudu posoudit podle tohoto Nařízení Rady (ES), neboť ustanovení kapitoly II. oddílu 7 čl. 23 písm. b) je shodné s ustanovením § 37 zák. 97/1993 Sb., podle nějž uzavřeli účastníci výše uvedenou dohodu. Podle citovaného ustanovení Nařízení Rady (ES) mají účastníci rovněž možnost dohodnout se na příslušnosti soudu členského státu, na jehož území má jedna ze stran členského státu bydliště, jímž je v případě společnosti nebo jiných právnických osob sídlo nebo ústředí nebo hlavní provozovna ( srov. č.l. 60 cit. Nařízení Rady (ES).
Nejvyšší soud České republiky vzhledem k výše uvedenému ujednání účastníků o příslušnosti (pravomoci) soudů České republiky a absenci podmínek místní příslušnosti určil, že v souladu s ustanovením § 11 odst. 3 o. s. ř. věc projedná a rozhodne Krajský soud v Brně.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. srpna 2005

JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu