29 Od 30/2004
Datum rozhodnutí: 26.05.2004
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




29 Od 30/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně G. C. L., a.s., zastoupené, advokátem, proti žalovanému Mgr. T. P., o zaplacení částky 40 885,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 30 C 331/2003, o návrhu žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 30 C 331/2003 se Okresnímu soudu v Přerově nepřikazuje.

O d ů v o d n ě n í :

U Obvodního soudu pro Prahu 4 jako soudu věcně a místně příslušného bylo na návrh žalobkyně zahájeno řízení o zaplacení částky 40 885,- Kč s příslušenstvím.

Žalovaný podáním ze dne 2. ledna 2004 navrhl přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) k Okresnímu soudu v Přerově.

Žalobkyně s přikázáním věci nesouhlasila a vyslovila názor, že postoupením věci se nezmění finanční náročnost věci, a současně prohlásila, že je ochotna přistoupit na smírné nebo mimosoudní vyřešení věci.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 4) a Okresnímu soudu v Přerově, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalovaného na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo vyjádřit se, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému soudu však může docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů. Delegací nesmí být totiž navozen takový stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

Žalovaný jako důvody uvádí, že musel z rodinných důvodů ukončit podnikatelskou činnost pro jednu středočeskou společnost a vrátit se do místa bydliště. V zaměstnání v místě bydliště však dosahuje příjmu hluboko pod oficiálně uváděnou průměrnou mzdou, takže účast při soudních jednáních je pro něho z finančních důvodů nerealizovatelná. Rovněž zaměstnavatel se nestaví pozitivně k případné absenci žalovaného, což žalovaný dovodil z jeho vyjádření.

Důvody uváděné žalovaným nedosahují takové závažnosti a výjimečnosti, aby byl porušen výše uvedený ústavní princip. Nejvyšší soud, přihlížeje též k možnosti zakotvené v ustanovení § 39 o. s. ř. upravující institut tzv. dožádání, dospěl k závěru uvedenému ve výroku tohoto usnesení.

Nejvyšší soud důvody pro přikázání věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. neshledal a návrhu žalovaného nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek.

V Brně 26. května 2004

JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.

předseda senátu