29 Nd 357/2016
Datum rozhodnutí: 27.04.2017
Dotčené předpisy: § 14 o. s. ř.



29 Nd 357/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v exekuční věci oprávněného Apston Capital Ltd. , se sídlem v Dublinu, 4th Floor, Hanover Building, Windmill Lane, Irsko, identifikační číslo osoby 408579, zastoupeného Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Koliště 259/55, PSČ 602 00, proti povinným 1/ Ing. J. H. , a 2/ J. H. , v řízení o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení podané proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. listopadu 2012, č. j. 25 Co 458/2012-97, o námitce vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, vznesené povinnými, takto:

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Švehla, JUDr. Pavel Tůma, Ph.D. a JUDr. Marie Grygarová nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 4 Co 142/2016.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. července 2013, č. j. 25 Co 458/2012-17, odmítl podání povinných ze dne 31. prosince 2012, označené jako žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost, směřující proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. listopadu 2012, č. j. 25 Co 458/2012-97. K odvolání povinných Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. října 2013, č. j. 4 Co 196/2013-24, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Toto usnesení odvolacího soudu napadli povinní dovoláním.
Usnesením ze dne 4. srpna 2015, č. j. 25 Co 458/2012-78, Krajský soud v Hradci Králové zamítl žádost povinných o přiznání osvobození od soudního poplatku z dovolání a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Proti tomuto usnesení podali povinní odvolání; odvolací řízení je vedeno u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 4 Co 142/2016.
Podáním ze dne 6. srpna 2015 (č. l. 80), doplněným podáním ze dne 26. srpna 2015 (č. l. 82), vznesli povinní opakovaně námitku podjatosti proti všem soudcům soudu prvního stupně i Vrchního soudu v Praze, jmenovitě pak namítají podjatost JUDr. Milady Lukáčové, JUDr. Jiřího Švehly a JUDr. Evy Keményové. Povinní mají za to, že označení soudci bez nařízení jednání a při prokazatelném upření práva se k osobám soudců vyjádřit (navíc v odůvodnění je jimi zkreslen natož spolehlivě zjištěn skutečný rozhodný skutkový i právní stav) předmětné objektivně důvodné odvolání projednali a o něm rozhodli, aniž by bylo provedeno řádné dokazování natož byla dána možnost seznámit s podklady rozhodnutí, aniž by byla nejprve řádně vyřízena objektivně řádně, důvodně a včas vznesená námitka podjatosti tak jak byla důvodně formulována když tato proti nim (a nejen proti nim) prokazatelně objektivně důvodně a včas vznesená námitka podjatosti i nadále trvá (proti všem soudcům I. a II. stupně včetně delegace nutné), stejně jako nyní nově i proti soudcům Vrchního soudu v Praze.
Nejvyšší soud jako nadřízený soud [§ 16 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. )] posuzoval důvodnost námitky v souladu s ustálenou judikatorní praxí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. prosince 2007, sp. zn. 29 Nd 311/2007) pouze ve vztahu k soudcům Vrchního soudu v Praze, jímž přísluší ve věci sp. zn. 4 Co 142/2016 rozhodnout. Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze odvolání ve věcech rozhodnutí soudu prvního stupně o žalobě pro zmatečnost předložené v rejstříku C, Co má projednat a rozhodnout senát 4 Co, v němž působí soudci JUDr. Jiří Švehla, JUDr. Pavel Tůma, Ph.D. a JUDr. Marie Grygarová.
Podle ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Soudci JUDr. Jiří Švehla, JUDr. Pavel Tůma, Ph.D. a JUDr. Marie Grygarová shodně uvedli, že se necítí být v projednávané věci podjatí, žádného z účastníků řízení ani jejich zástupců neznají a nemají jakýkoliv osobní zájem na výsledku tohoto sporu.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti výše označených soudců Vrchního soudu v Praze. Uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům jak vyplývá z jejich vyjádření z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. žádný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Takový vztah nelze dovodit ani z argumentace povinných, která je založena jen na výhradách proti rozhodovací činnosti soudců Vrchního soudu v Praze (v jiné odvolací věci), tedy na skutečnosti, kterou zákon v § 14 odst. 4 o. s. ř. jako důvod k vyloučení soudců výslovně vylučuje.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí dané věci.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. dubna 2017

Mgr. Milan P o l á š e k
předseda senátu