29 Nd 334/2013
Datum rozhodnutí: 18.12.2013
Dotčené předpisy: § 14 odst. 1 o. s. ř.



29 Nd 334/2013


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Gemmela v konkursní věci úpadce J. K. , vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, o odvolání úpadce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. června 2013, č. j. 52 K 92/97-9148, o návrhu úpadce na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:


Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., JUDr. František Kučera, JUDr. Iva Novotná, Mgr. Luboš Dörfl, JUDr. Jiří Kareta, JUDr. Jiří Goldstein, Mgr. Tomáš Braun a Mgr. Martin Liška nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 1 Ko 45/2013.


Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. června 2013, č. j. 52 K 92/97-9148, rozhodl o návrhu na zproštění správkyně konkursní podstaty funkce, o návrhu na změnu rozhodnutí ze dne 20. června 2011, č. j. 52 K 92/97-7401 a o návrhu na uložení povinnosti správkyni.
Proti usnesení soudu prvního stupně podal J. K. odvolání, jež je vedeno u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Ko 45/2013. Podáním ze dne 17. října 2013 uplatnil námitku podjatosti Vrchního soudu v Praze pro zjevně nepřátelský poměr vůči jeho osobě.
Podle § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněném pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde.
Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze má věc vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. 1 Ko 45/2013 projednat a rozhodnout senát 1 Ko (složený ze soudců JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., JUDr. František Kučera, JUDr. Iva Novotná, Mgr. Luboš Dörfl), popřípadě zastupující senát 2 Ko (složený ze soudců JUDr. Jiří Kareta, JUDr. Jiří Goldstein, Mgr. Tomáš Braun a Mgr. Martin Liška).
Všichni jmenovaní soudci ve vyjádření k námitce podjatosti (§ 15 odst. 1 o. s. ř.) shodně uvedli, že se necítí být jakkoliv podjatí ve vztahu k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům, že jim účastníci a jejich zástupci nejsou osobně známí a že na věci nemají jakýkoliv osobní zájem.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti ve výroku uvedených soudců Vrchního soudu v Praze. Tito soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům jak vyplývá z jejich vyjádření žádný z hlediska § 14 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné odvolací věci.
Důvodem k pochybnostem o jejich nepodjatosti pak není ani zcela obecné tvrzení J. K. o nepřátelském poměru vůči jeho osobě , ani námitky založené na tvrzeném nedodržení rozvrhu práce (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2012, sen. zn. 29 NSCR 29/2012, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2012, pod číslem 142).
Nejvyšší soud proto rozhodl, že označení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí dané věci.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. prosince 2013
JUDr. Petr Šuk předseda senátu