29 Nd 315/2007
Datum rozhodnutí: 11.12.2007
Dotčené předpisy:





29 Nd 315/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Petra Šuka a JUDr. Hany Gajdziokové ve věci žalobkyně O. o.p. s. p. o. p. N. p.ú., proti žalovanému N. p. ú., o žalobě na náhradu škody a poskytnutí náhrady nemajetkové újmy v penězích za způsobenou diskriminaci, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 89/2006, o návrhu žalobkyně na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:


Věc, vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 89/2006 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Olomouci.


Odůvodnění:


Obvodní soud pro Prahu 1 předložil dne 8. října 2007 shora uvedenou věc s návrhem žalobkyně na delegaci věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Olomouci. Žalobkyně návrh odůvodňuje svými majetkovými poměry, které vedly k jejímu osvobození od soudních poplatků a které jí, v porovnání s poměry žalovaného, výrazně omezují možnost přístupu k soudu vzdálenému od jejího sídla a tím znesnadňují uplatňování jejích procesních práv .


Žalovaný vyjádřil podáním ze dne 24. srpna 2007 nesouhlas s přikázáním věci z důvodu vhodnosti. Zdůrazňuje své ústavní právo na rozhodnutí věci zákonným soudcem a poukazuje na to, že skutečnosti uváděné v návrhu nemohou odůvodnit prolomení tohoto práva postupem dle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ).


Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba vykládat restriktivně. Přikázáním věci jinému soudu, aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny uvedené podmínky, by došlo k porušení ústavně zaručeného práva zakotveného v článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 222/1996 a I. ÚS 144/2000).


Sama skutečnost, že žalobkyně je pro své majetkové poměry osvobozena od soudních poplatků, nezakládá důvod pro přikázání věci soudu, v jehož obvodu má své sídlo. Nelze přehlédnout, že takový postup by zbavil žalovaného, jenž s přikázáním věci nesouhlasí, práva na projednání věci u jeho obecného soudu, zakotveného v § 84 o. s. ř. Z návrhu ani z obsahu spisu pak nelze ani dovodit, že by věc mohla být Okresním soudem v Olomouci projednána hospodárněji a rychleji.


Odkaz žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Nd 74/2001 je pak zcela nepřípadný, neboť v uvedené věci, narozdíl od věci projednávané, byla založena příslušnost procesního soudu dohodou o prorogaci dle § 89a o. s. ř. (žalovaná se domáhala přikázání věci jejímu obecnému soudu, jenž by, nebýt dohody o prorogaci, byl jinak příslušným), její návrh byl odůvodněn závažnými změnami v jejích osobních, sociálních a majetkových poměrech (byla nezaměstnaná, bez příjmu, pečující o dítě), nastalými po uzavření prorogační dohody, přičemž bylo možno přijmout závěr, že u obecného soudu žalované bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Obdobné mimořádné okolnosti, jež by odůvodňovaly delegaci vhodnou, Nejvyšší soud v projednávané věci neshledal. Proto návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 11. prosince 2007


JUDr. Ivana Š t e n g l o v á


předsedkyně senátu