29 Nd 31/2013
Datum rozhodnutí: 27.02.2013
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř., § 45 odst. 2 předpisu č. 120/2001Sb.




29 Nd 31/2013


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Šuka v právní věci oprávněné Český inkasní kapitál, a. s. , se sídlem v Praze 1 Novém Městě, Václavské náměstí 808/66, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27646751, zastoupené JUDr. Romanem Majerem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1326/5, PSČ 140 00, proti povinnému B. O. , o nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 54 EXE 3200/2011, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 54 EXE 3200/2011 projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem ze dne 8. listopadu 2011 se oprávněná vůči povinnému domáhá nařízení exekuce k vymožení pohledávky přiznané rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu ze dne 23. května 2011, č. j. ČTÚ-28 444/2011-636/II. vyř. MaV, ve výši 308,- Kč s příslušenstvím, s tím, aby provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. M. S.
Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 4. prosince 2012, č. j. 54 EXE 3200/2011-31, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Z obsahu spisu vyplývá, že v současné době není známo, kde se povinný zdržuje nebo kde má majetek. Poslední bydliště v České republice měl v obvodu Okresního soudu v Ústí nad Labem. Povinný je občanem Slovenské republiky, jeho povolení k pobytu na území České republiky zaniklo dne 1. října 2005. V době zahájení exekučního řízení neměl v České republice povolen pobyt a ani se zde nezdržoval. Dosud také nebyl zjištěn žádný majetek povinného v České republice.
Příslušnost k nařízení exekuce upravuje § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu). Ačkoli kritéria bydliště nebo místa, kde se povinný zdržuje, se v projednávané věci nemohou přímo uplatnit, lze při určení místně příslušného soudu vycházet z toho, že poslední bydliště v České republice měl povinný v obvodu Okresního soudu v Ústí nad Labem, kde by se mohl nacházet i případný majetek povinného, bude-li soudním exekutorem po nařízení exekuce zjištěn (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012).
S ohledem na uvedené okolnosti Nejvyšší soud podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud v Ústí nad Labem místně příslušným pro projednání a rozhodnutí výše označené věci.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. února 2013

JUDr. Filip C i l e č e k
předseda senátu