29 Nd 291/2015
Datum rozhodnutí: 30.09.2015
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2,3 o. s. ř.



29 Nd 291/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce M. B., zastoupeného JUDr. Marií Cilínkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1615/1, PSČ 110 00, proti žalované D. B., o zrušení vyživovací povinnosti, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 8 C 48/2015, o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 8 C 48/2015 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 7. dubna 2015 se žalobce (M. B.) domáhá vůči žalované (D. B.) zrušení vyživovací povinnosti stanovené rozsudkem Okresního soudu v Bruntále sp. zn. 0 P 307/2008, 24 P a Nc 328/2008, a to s účinností od 1. dubna 2015. Současně žádá, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi a v této souvislosti poukazuje na svůj zdravotní stav (jenž listinami dokládá) s tím, že vzhledem k téměř úplnému ochrnutí není schopen cestovat k místně příslušnému soudu, cesta do Bruntálu by znamenala nepřiměřenou zátěž, když žalobce nevydrží déle než dvě hodiny v jedné poloze a v průběhu dne by nebylo možné zajistit jeho zdravotní a hygienické potřeby .
Žalovaná se k návrhu na delegaci vhodnou nevyjádřila.
Podle ustanovení § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno právě proto, že jde o výjimku vykládat restriktivně.
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). I v situaci, kdy účastníci s delegací souhlasí (či se jejich souhlas předpokládá), musí být důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Přitom obecně platí, že okolnosti toho druhu, že některý účastník, jeho zástupce či svědek musí překonat mezi místem svého bydliště či sídla a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. listopadu 2009, sp. zn. 4 Nd 368/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013).
Jakkoli Nejvyšší soud nemá na shora uvedených závěrech důvod ničeho měnit, v poměrech projednávané věci je rozhodující, že v případě žalobce nejde o běžné zdravotní problémy a s tím spojené obtíže s cestováním k příslušnému soudu, nýbrž o to, že zdravotní stav žalobce je natolik nepříznivý, že odůvodňuje (společně se skutečností, že žalovaná se k návrhu žalobce na delegaci vhodnou nijak nevyjádřila) výjimku z výše citovaného ústavního pravidla.
Proto Nejvyšší soud návrhu žalobce vyhověl a věc z důvodu vhodnosti přikázal Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. září 2015
JUDr. Petr Gemmel předseda senátu