29 Nd 279/2015
Datum rozhodnutí: 24.11.2015
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř., § 12 odst. 3 o. s. ř.



29 Nd 279/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně J. K. , zastoupené JUDr. Igorem Krajčíkem, advokátem, se sídlem v Lipové lázních, Horní Lipová 271, PSČ 790 63 , proti žalovanému Ing. J. K. , zastoupenému Mgr. Davidem Raifem, advokátem, se sídlem v Jeseníku, Krameriova 503/9, PSČ 790 01, o výživné manželky, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 4 C 41/2013, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 4 C 41/2013 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Berouně.

O d ů v o d n ě n í :
V záhlaví označené věci žalobkyně podáním ze dne 10. února 2015 (č. l. 111), doplněném podáním ze dne 12. června 2015 (č. l. 12), navrhla přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Berouně. Na odůvodnění uvádí, že se přestěhovala do obce T. v okrese B. za účelem péče o svou matku, což současně dokládala lékařskou zprávou (č. l. 130). Dále tvrdí, že je v důchodu, že její měsíční příjem činí pouze 4 486 Kč a že dojíždění k Okresnímu soudu v Jeseníku je pro ni časově i finančně náročné. Argumentuje i tím, že ani žalovaný již nebydlí v obvodu Okresního soudu v Jeseníku. Konečně poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. dubna 2015, sp. zn. 25 Nd 57/2015, jímž Nejvyšší soud přikázal k projednání Okresnímu soudu v Berouně věc vedenou u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 3 C 70/2012 (řízení o rozvod manželství mezi žalobkyní a žalovaným).
Žalovaný ve svém vyjádření s delegací nesouhlasí, byť připouští, že ani on již nebydlí v obvodu Okresního soudu v Jeseníku. Zdůrazňuje, že žalobkyně je od počátku zastoupena advokátem, byl již proveden důkaz její účastnickou výpovědí a její osobní účast u jednání tak není nezbytná. Pro případ, že by věc měla být delegována, navrhuje, aby byla přikázána k projednání Okresnímu soudu v Olomouci jako jeho nynějšímu obecnému soudu.
Podle ustanovení § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud zkoumal návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Jeseníku, u nějž je věc vedena, i Okresnímu soudu v Berouně, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno právě proto, že jde o výjimku vykládat restriktivně.
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik závažné a významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.).
V daném případě Nejvyšší soud shledal, že níže uvedené okolnosti případu jsou ve svém souhrnu do té míry významné, že přikázání věci jinému soudu odůvodňují.
Nejvyšší soud přihlédl především k tomu, že žalobkyně zajišťuje nezbytnou nepřetržitou péči o svou matku, která je vysokého věku a trpí těžkými zdravotními problémy, jež jí způsobují téměř nulovou soběstačnost. Matka žalobkyně nemá jiné rodinné příslušníky, kteří by se o ni mohli postarat, přičemž v místě jejího trvalého bydliště (obci T. v obvodu Okresního soudu v Berouně) není k dispozici žádná profesionální ošetřovatelská péče (srov. lékařskou zprávu na č. l. 130). Současně vzal do úvahy sociální poměry žalobkyně, které byly i důvodem pro přiznání osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50 %. Přihlédl též k tomu, že oba účastníci řízení již nebydlí v obvodu Okresního soudu v Jeseníku.
Za podstatné pak Nejvyšší soud považuje i to, že usnesením sp. zn. 25 Nd 57/2015, přikázal Okresnímu soudu v Berouně k projednání a rozhodnutí řízení o rozvod manželství žalobkyně a žalovaného, vedené dosud rovněž u Okresního soudu v Jeseníku. Není rozumného důvodu, aby tato řízení neprobíhala u stejného okresního soudu (tím spíše, že i řízení o rozvod manželství probíhá již několik let; je vedeno od roku 2012).
Přestože žalovaný s návrhem na delegaci nesouhlasí, neuvádí žádné okolnosti, jež by opodstatňovaly závěr, že se jej přikázání věci významně nepříznivě dotkne. A to na rozdíl od žalobkyně, pro kterou je za stávající situace krajně obtížné zúčastnit se projednávané věci před jiným soudem než Okresním soudem v Berouně.
Nejvyšší soud proto návrhu žalobkyně vyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. přikázal Okresnímu soudu v Berouně.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. listopadu 2015
Mgr. Milan P o l á š e k
předseda senátu