29 Nd 19/2017
Datum rozhodnutí: 29.03.2017
Dotčené předpisy: § 12 o. s. ř., čl. 38 odst. 1 předpisu č. 2/1993Sb.



29 Nd 19/2017


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška ve věci řízení o pozůstalosti po M. P. , zemřelému 17. srpna 2015, za účasti a) M. P. , b) M. D. a c) R. P. , vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. 21 D 1819/2015, o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. 21 D 1819/2015 se nepřikazuje z důvodu vhodnosti k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 8.

O d ů v o d n ě n í :

U Okresního soudu Brno-venkov je vedeno pod sp. zn. 21 D 1819/2015 řízení o pozůstalosti zůstavitele M. P., zemřelého 17. srpna 2015. K provedení úkonů v řízení o pozůstalosti byl pověřen jako soudní komisař notář JUDr. Zdeněk Ryšánek.
Usnesením ze dne 25. ledna 2016, č. j. 21 D 1819/2015-40, Okresní soud Brno - venkov stanovil obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalé manželky R. P., schválil dohodu účastníků řízení o vypořádání majetku patřícího do společného jmění, schválil dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti a uložil M. P., aby zaplatil odměnu notáře JUDr. Zdeňka Ryšánka.
Podáním došlým Okresnímu soudu Brno - venkov dne 16. srpna 2016 (č. l. 50) požádal M. P. o dodatečné projednání dědictví z důvodu nově objeveného majetku ( stavební spoření u ČS, účet 51-1004897358/8060 ). Následnými podáními doručenými soudu 20. prosince 206 a 28. prosince 2016 dědicové požádali o delegování dědického řízení z Brna do Prahy , konkrétně Obvodnímu soudu pro Prahu 8, s tím, že z časových, finančních důvodů a především z důvodu imobility jednoho účastníka dědického řízení je pro ně značně obtížné dorazit na projednání dědického řízení do Brna .
Okresní soud Brno - venkov usnesením ze dne 16. srpna 2016, č. j. 21 D 1819/2015-52, zahájil řízení o pozůstalosti zůstavitele a k provedení úkonů v řízení pověřil jako soudního komisaře JUDr. Zdeňka Ryšánka.
Podle ustanovení § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno vykládat restriktivně.
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Přitom obecně platí, že situace, kdy některý z účastníků nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost a cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s různými zdravotními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu.
V poměrech dané věci Okresní soud Brno - venkov (pověřený soudní komisař JUDr. Zdeněk Ryšánek) provedl všechny úkony v řízení o pozůstalosti a následně ve věci rozhodl usnesením ze dne 25. ledna 2016.
Argumenty uváděné dědici pro delegování věci o dodatečném projednání aktiv dědictví, objevivších se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti (srov. § 193 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) Obvodnímu soudu pro Prahu 8, přitom nejsou způsobilé prolomit zásadu vyjádřenou v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu Brno - venkov, u nějž je věc vedena, i Obvodnímu soudu pro Prahu 8, jemuž by měla být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), proto po zvážení rozhodných skutečností věc z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 8 nepřikázal.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. března 2017 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu