29 NSCR 88/2015
Datum rozhodnutí: 26.08.2015
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 241a odst. 2 o. s. ř.



MSPH 78 INS 26819/2014 29 NSČR 88/2015-P4-16


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka Jakuba Paráka , narozeného 9. června 1990, bytem v Praze 2, Malá Štěpánská 541/15, PSČ 120 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 78 INS 26819/2014, o přihlášce pohledávky věřitele č. 4, o dovolání věřitele č. 4 hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, PSČ 110 01, identifikační číslo osoby 00064581, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. května 2015, č. j. MSPH 78 INS 26819/2014, 1 VSPH 267/2015-P4-7, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 18. prosince 2014, č. j. MSPH 78 INS 26819/2014-P4-2, odmítl Městský soud v Praze (dále též jen insolvenční soud ) - vycházeje z ustanovení § 170 písm. d/ a § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), přihlášku pohledávky věřitele č. 4 hlavního města Prahy (šlo o pohledávku v celkové výši 17.500 Kč) [bod I. výroku] a určil, že právní mocí rozhodnutí končí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení (bod II. výroku).
K odvolání věřitele č. 4 Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel č. 4 dovolání (a to jen v rozsahu týkajícím se odmítnutí přihlášky co do částky 2.000 Kč) a požaduje, aby Nejvyšší soud potud napadené rozhodnutí zrušil.
Podle ustanovení § 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části).
K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu. Srov. ostatně též usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, a ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 (dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).
Údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenční ho řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. srpna 2015

JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu