29 NSCR 7/2017
Datum rozhodnutí: 14.02.2017
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř., § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY KSUL 79 INS 17387/2014
originál 29 NSČR 7/2017-B-36


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužníka Martina Urbana , narozeného 28. září 1963, bytem v Hošťce, Malešovská 7, PSČ 411 72, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 79 INS 17387/2014, o schválení konečné zprávy a o vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, o dovolání JUDr. Ing. Petra Štillipa , se sídlem v Plzni, Lukavická 16, PSČ 301 00, jako insolvenčního správce dlužníka Martina Urbana, zastoupeného Mgr. Janem Blažkem, advokátem, se sídlem v Plzni, Riegrova 223/20, PSČ 301 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2016, č. j. KSUL 79 INS 17387/2014, 4 VSPH 1778/2016-B-26, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 29. srpna 2016, č. j. KSUL 79 INS 17387/2014-B-21, Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen insolvenční soud ) mimo jiné schválil konečnou zprávu a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce JUDr. Ing. Petra Štillipa ze dne 6. července 2016 [dále jen konečná zpráva (bod I. výroku)], určil odměnu insolvenčního správce a rozhodl, z jakých zdrojů a jakým způsobem bude tato odměna uhrazena (body II. a III. výroku).
K odvolání insolvenčního správce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil rozhodnutí insolvenčního soudu v napadených bodech I. až III. výroku tak, že schválil konečnou zprávu, podle níž: a/ příjmy majetkové podstaty činí 21.511 Kč (z čehož záloha složená dlužníkem v průběhu oddlužení činí 19.451 Kč a srážka z příjmů dlužníka provedená Českou správou sociálního zabezpečení činí 2.060 Kč), b/ výdaje majetkové podstaty (odměna insolvenčního správce včetně daně z přidané hodnoty) činí 54.450 Kč a c/ částka určená k rozvrhu mezi nezajištěné věřitele činí 0,- Kč.
Proti usnesení odvolacího soudu podal insolvenční správce dovolání, které má za přípustné, uváděje, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, částečně se jedná o otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena a že předmětem napadeného usnesení jsou částky převyšující 50.000 Kč. Navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (v němž rozhodne i o náhradě nákladů řízení).
Nejvyšší soud se nejprve zabýval přípustností dovolání.
Dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), takže zbývá určit, zda je přípustné podle § 237 o. s. ř.
Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení § 238 odst. 1 o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné (...) c/ proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží ( ).
Usnesení, jímž odvolací soud změnil usnesení insolvenčního soudu o schválení konečné zprávy, je usnesením, kterým se odvolací řízení končí.
Zbývá určit, zda se na danou věc nevztahuje některý z případů omezení přípustnosti dovolání, jak jsou upraveny v ustanovení § 238 odst. 1 o. s. ř.
Z tvrzení obsažených v dovolání je patrné, že dovolatel shledává nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem v chybné aplikaci vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Nesouhlasí s přiznanou výší odměny insolvenčního správce v rozsahu částky 7.260 Kč (rozdíl mezi dovolatelem požadovanou částkou 61.710 Kč a odvolacím soudem přiznanou částkou 54.450 Kč).
Dovolatel tak (oproti svému mínění) napadá rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč; současně nejde o žádný z případů, jež by v intencích § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. vylučovaly aplikaci takto nastaveného hodnotového omezení (nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o vztah pracovněprávní).
Obecně k možnosti aplikace ustanovení § 238 odst. 1 o. s. ř. i na rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 66/2013, uveřejněné pod číslem 104/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Nesprávné poučení odvolacího soudu, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání rovněž nezakládá (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod č. 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v insolvenčních poměrech usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 45/2012). Srov. dále též nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu.
Nejvyšší soud tudíž dovolání odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. jako objektivně nepřípustné.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu navrhovateli, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. února 2017

Mgr. Milan P o l á š e k
předseda senátu