29 NSCR 47/2017
Datum rozhodnutí: 29.03.2017
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř., § 241a odst. 2 o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY KSPL 29 INS 4537/2012 originál 29 NSČR 47/2017-B-138


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v insolvenční věci dlužníka Jaromíra Rýdlo, narozeného 5. října 1973, bytem v Klatovech, Rozvoj 106, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 29 INS 4537/2012, o konečné zprávě a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Juditou Jakubčíkovou, advokátkou, se sídlem v Klatovech, Krameriova 139, PSČ 339 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. listopadu 2016, č. j. KSPL 29 INS 4537/2012, 4 VSPH 1897/2016-B-118, takto:
Dovolání se odmítá . O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze k odvolání dlužníka usnesením ze dne 14. listopadu 2016, č. j. KSPL 29 INS 4537/2012, 4 VSPH 1897/2016-B-118, potvrdil usnesení ze dne 10. srpna 2016, č. j. KSPL 29 INS 4537/2012-B-107, ve výrocích, jimiž Krajský soud v Plzni schválil konečnou zprávu insolvenčního správce JUDr. Petera Rychnavského a odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce; ve zbývajícím rozsahu odvolání jako nepřípustné odmítl.
Proti tomuto usnesení podal dlužník dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ).
Učinil tak (ve vztahu k potvrzujícímu výroku) proto, že dovolatel způsobem odpovídajícím požadavku ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. nevymezil důvod přípustnosti dovolání.
K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14, ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14, ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14 a ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 891/15). V poměrech insolvenčního řízení dlužníka viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2016, sen. zn. 29 NSČR 123/2016.
Ve vztahu k výroku, jímž odvolací soud odmítl odvolání dlužníka, Nejvyšší soud dovolání odmítl jako (objektivně) nepřípustné (§ 243c odst. 1 věta první o. s. ř.), když mimořádným opravným prostředkem, jenž v takovém případě slouží k prověření správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, je žaloba pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. března 2017

JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu