29 NSCR 46/2014
Datum rozhodnutí: 17.06.2014
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 238a o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY KSBR 28 INS 13476/2010 29 NSČR 46/2014-B-68


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužnice Pavlíny Schäfferové , narozené 10. února 1971, bytem ve Znojmě - Příměticích, Krylova 526/18, PSČ 669 04, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 28 INS 13476/2010, o návrhu věřitelky č. 1 na změnu usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, o dovolání věřitelky č. 1 Zuzany Dufkové , narozené 7. dubna 1957, bytem v Brně - Bohunicích, Pod Nemocnicí 582/31, PSČ 625 00, zastoupené Mgr. Martinem Letochou, advokátem, se sídlem v Brně, Tolstého 13, PSČ 616 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. září 2013, č. j. KSBR 28 INS 13476/2010, 1 VSOL 751/2013-B-46, takto:

Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci potvrdil usnesení ze dne 11. července 2013, č. j. KSBR 28 INS 13476/2010-B-40, jímž Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) zamítl návrh věřitelky č. 1 Zuzany Dufkové (dále jen Z. D. ) na změnu bodu II. výroku usnesení insolvenčního soud u č. j. KSBR 28 INS 13476/2010-B-12 (jde o usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře ze dne 21. června 2011).
Proti usnesení odvolacího soudu podala Z. D. dovolání. Dovolatelka v článku II. dovolání cituje ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), načež vymezuje přípustnost dovolání argumentem, že má za to, že jí podané dovolání je přípustné právě z toho důvodu, že dovolacím soudem má být dle názoru věřitele vyřešená právní otázka posouzena jinak .
Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části).
K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - dále jen R 4/2014 (které je - stejně jako dále zmíněná rozhodnutí Nejvyššího soudu - dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu).
V usnesení ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 (v R 4/2014 citovaném), stejně jako v usnesení ze dne 31. března 2014, sen. zn. 29 NSČR 36/2014, Nejvyšší soud vysvětlil, že:
Dovolací námitka, že vyřešená právní otázka v této věci má být dovolacím soudem posouzena jinak , není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ani v režimu § 238a o. s. ř., ani v režimu § 237 o. s. ř.
Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak , musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit .
Srov. k tomu i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 ( dostupné na webových stránkách Ústavního soudu ), jímž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2488/2013.
Obsah článku II. dovolání ve světle výše uvedeného zjevně není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání. Požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatelka nedostála ani v jiných částech dovolání (posouzeném potud z obsahového hlediska).
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolatelce, dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenční ho řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 17. června 2014

JUDr. Zdeněk K r č m á ř, v. r.
předseda senátu


Za správnost vyhotovení: Ingrid Rafajová, DiS.