29 NSCR 45/2015
Datum rozhodnutí: 31.01.2017
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY
KSLB 54 INS 12721/2014
originál 29 NSČR 45/2015-B-27


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci dlužníků a/ Václava Jandy , narozeného 15. května 1943, a b/ Evy Jandové , narozené 25. srpna 1950, obou bytem v Liberci XXX - Vratislavicích nad Nisou, Seniorů 1619/11, PSČ 463 11, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. KSLB 54 INS 12721/2014, o schválení konečné zprávy, o dovolání Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s. , se sídlem v Praze 4 - Nuslích, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29414873, jako insolvenčního správce dlužníků Václava Jandy a Evy Jandové, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. dubna 2015, č. j. KSLB 54 INS 12721/2014, 1 VSPH 79/2015-B-18, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 6. ledna 2015, č. j. KSLB 54 INS 12721/2014-B-11, Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci (dále jen insolvenční soud ):
1/ Schválil konečnou zprávu ze dne 21. listopadu 2014 ve znění: a/ příjmy 7 530 Kč, b/ pohledávky za majetkovou podstatou 18 337,89 Kč, c/ pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou 0 Kč, d/ dosud neuspokojené pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou 18 337,89 Kč a e/ čistý výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi věřitele 0 Kč (bod I. výroku).
2/ Schválil vyúčtování hotových výdajů ve výši 187,89 Kč, určil odměnu insolvenčního správce Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s. ve výši 15 000 Kč s daní z přidané hodnoty ve výši 3 150 Kč (tj. v celkové výši 18 150 Kč) a rozhodl, jakým způsobem bude tato odměna uspokojena (bod II. výroku).
3/ Zrušil konkurs na majetek dlužníků Václava Jandy a Evy Jandové, neboť pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníků zcela nepostačující (bod III. výroku).
4/ Uložil insolvenčnímu správci, aby do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení splnil povinnosti podle § 313 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a podal o tom zprávu (bod IV. výroku).
K odvolání insolvenčního správce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil rozhodnutí insolvenčního soudu.
Proti usnesení odvolacího soudu, a to výslovně proti té části výroku, kterou odvolací soud potvrdil rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, podal insolvenční správce dovolání, které má za přípustné pro řešení otázek, které dosud nebyly v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu vyřešeny, uplatňuje dovolací důvod spočívající v nesprávném právním posouzení věci, a navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že usnesení insolvenčního soudu se mění tak, že insolvenčnímu správci se schvaluje odměna v celkové výši 54 450 Kč.
Dovolání insolvenčního správce, které mohlo být přípustné jen podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Podle § 237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle § 238 odst. 1 o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné ( ) c/ proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží ( ).
Usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu o schválení konečné zprávy, je usnesením, kterým se odvolací řízení končí.
Zbývá posoudit, zda se na danou věc nevztahuje některý z případů omezení přípustnosti dovolání, jak jsou upraveny v § 238 odst. 1 o. s. ř.
V poměrech dané věci je nepochybné, že dovolatel nesouhlasí s přiznanou výší odměny insolvenčního správce v rozsahu částky 36 300 Kč (rozdíl mezi dovolatelem požadovanou částkou 54 450 Kč a insolvenčním soudem přiznanou částkou 18 150 Kč); napadá tak rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč; současně nejde o žádný z případů, jež by v intencích § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. vylučovaly aplikaci takto nastaveného omezení (nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o vztah pracovněprávní).
Obecně k možnosti užití § 238 odst. 1 o. s. ř. i na rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 66/2013, uveřejněné pod číslem 104/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Konečně Nejvyšší soud dodává, že právní úprava přípustnosti dovolání obsažená v občanském soudním řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013, již neobsahuje [na rozdíl od § 238a odst. 1 písm. a/ a odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném do 31. prosince 2012] zvláštní úpravu dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto v insolvenčním řízení.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. ledna 2017
Mgr. Milan P o l á š e k
předseda senátu