29 NSCR 44/2012
Datum rozhodnutí: 26.09.2012
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY KSOS 39 INS 5040/2010
29 NSČR 44/2012-A-90

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka Makyta Ostrava s. r. o. , se sídlem v Ostravě, Tyršova 8, PSČ 701 00, identifikační číslo osoby 25832263, zastoupeného JUDr. Radimem Vicherkem, advokátem, se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Masná 8, PSČ 702 00, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 39 INS 5040/2010, o insolvenčním návrhu věřitelů 1/ VOP 014, s. r. o. , se sídlem v Uherském Brodu, Předbranská 415, PSČ 688 01, identifikační číslo osoby 25559800, zastoupeného JUDr. Václavem Sedlářem, advokátem, se sídlem v Brně, Údolní 5, PSČ 602 00, 2/ 3 D FASHION, a. s. , se sídlem v Uherském Brodu, U Korečnice 2442, PSČ 688 01, identifikační číslo osoby 26238381, 3/ Miroslava Uko , bytem v Uherském Brodu, Osvoboditelů 1814, PSČ 688 01, o dovolání prvního insolvenčního navrhovatel e proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. ledna 2012, č. j. KSOS 39 INS 5040/2010, 1 VSOL 648/2011-A-76, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 11. srpna 2011, č. j. KSOS 39 INS 5040/2010-A-47, zamítl Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud ) insolvenční návrh, jímž se věřitelé 1/ VOP 014, s. r. o., 2/ 3 D FASHION, a. s. a 3/ Miroslav Uko domáhali osvědčení úpadku dlužníka Makyta Ostrava s. r. o. (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech insolvenční ho řízení (bod II. výroku) a o vrácení zálohy na náklady insolvenční ho řízení (bod III. výroku).
K odvolání prvního a třetího insolvenčního navrhovatel e Vrchní soud v Olomouci ve výroku označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soud u (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolací ho řízení (druhý výrok).
První insolvenční navrhovatel podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, které posléze (podáním došlým Nejvyššímu soudu 6. září 2012) vzal zpět s poukazem na dohodu o narovnání, kterou uzavřel s dlužníkem 3. září 2012.
Nejvyšší soud tudíž na základě tohoto dispozitivního úkonu zastavil dovolací řízení dle § 243b odst. 5 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ).
Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. odůvodněn tím, že dovolateli právo na jejich náhradu nevzniklo (v dohodě o narovnání se jich dokonce výslovně vzdal, leč tento úkon již neadresoval soudu) a tím, že u dlužníka žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nebyly zjištěny.
O vrácení odpovídající části zaplaceného soudního poplatku z dovolání je povolán rozhodnout insolvenční soud (srov. § 3 odst. 2 a § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli a dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. září 2012
JUDr. Zdeněk K r č m á ř, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Žouželová