29 NSCR 210/2016
Datum rozhodnutí: 21.12.2016
Dotčené předpisy: § 14 o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY KSOL 10 INS 470/2013 originál 29 NSČR 210/2016-B-102


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka Romana Roubalíka, narozeného 4. prosince 1970, bytem v Lipové - lázních 319, vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci pod sp. zn. KSOL 10 INS 470/2013, o námitce vyloučení soudkyň Vrchního soudu v Olomouci vznesené dlužníkem, takto:

Soudkyně Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Věra Vyhlídalová, JUDr. Radka Panáčková, JUDr. Helena Krejčí, JUDr. Karla Trávníčková, JUDr. Anna Hradilová a JUDr. Táňa Šimečková nejsou vyloučeny z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. KSOL 10 INS 470/2013, 3 VSOL 953/2016.
O d ů v o d n ě n í :

V průběhu insolvenčního řízení vznesla insolvenční věřitelka Abayo Corporation s. r. o. podáním ze dne 21. června 2016 námitku vyloučení soudce Krajského soudu v Ostravě
- pobočky v Olomouci (dále jen insolvenční soud ) Mgr. Bronislava Šlahaře.
Insolvenční soud předložil věc k rozhodnutí o námitce vyloučení nadřízenému soudu (Vrchnímu soudu v Olomouci) dne 15. července 2016 (viz předkládací zpráva na č. l. B-91).
Podáním datovaným 2. srpna 2016 vznesl dlužník námitku podjatosti soudců konkursního a insolvenčního úseku Vrchního soudu v Olomouci , kterou odůvodnil tvrzením, že k označenému soudu byla dočasně jmenována soudkyně insolvenčního soudu JUDr. Pavla Tomalová. Dlužník považuje za protiústavní, aby soudce, který soudí jako insolvenční a konkursní soudce u soudu prvního stupně, byl přidělen k odvolacímu soudu, kde je o jeho výrocích nebo výrocích jeho podřízených členů jeho domovského senátu rozhodováno .
Soudkyně soudního oddělení 3 VSOL (jemuž byla věc přidělena k vyřízení) JUDr. Věra Vyhlídalová, JUDr. Radka Panáčková, JUDr. Helena Krejčí a soudkyně senátu 1 VSOL (zastupujícího dle rozvrhu práce Vrchního soudu v Olomouci senát 3 VSOL), se k námitce vyloučení vyjádřily (dne 2. listopadu 2016) shodně tak, že ji nemají za důvodnou. Zdůraznily, že nejsou v žádném poměru k věci, k účastníkům řízení, ani k jejich zástupcům.
Podle ustanovení § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
Ve světle takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že žádné z tvrzení insolvenčního dlužníka popsaných shora nevypovídá (poměřováno ustanovením § 14 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.) o jakémkoli důvodu pochybovat o nepodjatosti označených soudců Vrchního soudu v Olomouci. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno věcí , osobami účastníků nebo osobami jejich zástupců , vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 20/2015 ).
V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudkyň, které nemají jak vyplývá z jejich vyjádření k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům žádný (z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. významný) vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.
Takový důvod se nepodává ani z toho, že soudkyně insolvenčního soudu JUDr. Pavla Tomalová byla dočasně (od 1. června 2016 do 31. května 2017) přidělena k Vrchnímu soudu v Olomouci; k tomu, že pouhé pracovní (kolegiální) vztahy nezakládají důvod pochybovat o nepodjatosti soudce, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. července 2011, sp. zn. 4 Nd 201/2011 nebo i důvody R 20/2015.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označené soudkyně Vrchního soudu v Olomouci nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. KSOL 10 INS 470/2013, 3 VSOL 953/2016 (§ 16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. prosince 2016

JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu