29 NSCR 17/2016
Datum rozhodnutí: 28.01.2016
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY KSUL 69 INS 35276/2014 originál 29 NSČR 17/2016-B-37



U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v insolvenční věci dlužníků manželů Petra Fausta , narozeného 20. července 1952 a Zdeňky Timoranszké , narozené 13. listopadu 1950, obou bytem v Trmicích, Slepá ulička 72/10, PSČ 400 04, zastoupených JUDr. Michalem Vejlupkem, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem, Hradiště 97/4, PSČ 400 01, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 69 INS 35276/2014, o způsobu řešení úpadku, o dovolání dlužníků proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. září 2015, č. j. KSUL 69 INS 35276/2014, 3 VSPH 1280/2015-B-26, takto:


Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání dlužníků potvrdil usnesení ze dne 2. června 2015, č. j. KSUL 69 INS 35276/2014-B-12, v části, v níž Krajský soud v Ústí nad Labem neschválil oddlužení dlužníků a na jejich majetek prohlásil konkurs.
Proti usnesení odvolacího soudu podali dlužníci dovolání (č. l. B-31), které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dle ustanovení § 237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, a usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 12. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 13. listopadu 2014, sp. zn. III. ÚS 3892/13, a ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14. Tomuto požadavku přitom dovolatelé (neuváděje v dovolání ohledně předpokladů jeho přípustnosti, jak byly výše citovány, ničeho) zjevně nedostáli.
Z hlediska způsobilosti založit přípustnost dovolání je pak právně bezvýznamné rovněž dovolací tvrzení, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. totiž (již od 1. ledna 2013) není budována na kriteriu zásadní právní významnosti napadeného rozhodnutí (srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. 29 ICdo 43/2013).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru (zástupci věřitelů), jakož i státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 1. 2016

JUDr. Jiří Z a v á z a l
předseda senátu