29 NSCR 129/2015
Datum rozhodnutí: 16.12.2015
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY KSPL 20 INS 21948/2014 originál 29 NSČR 129/2015-B-32


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka Josefa Andrejcha , narozeného 2. března 1948, bytem ve Stráži 75, PSČ 348 02, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 20 INS 21948/2014, o schválení oddlužení, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. června 2015, č. j. KSPL 20 INS 21948/2014, 1 VSPH 640/2015-B-20, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 16. února 2015, č. j. KSPL 20 INS 21948/2014-B-9, Krajský soud v Plzni (dále jen insolvenční soud ):
1/ Schválil oddlužení dlužníka (Josefa Andrejcha) zpeněžením majetkové podstaty (bod I. výroku).
2/ Označil majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do majetkové podstaty dlužníka (bod II. výroku).
3/ Uvedl informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem (bod III. výroku).
K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením:
1/ Odmítl odvolání v rozsahu, v němž směřovalo proti bodu I. výroku usnesení insolvenčního soudu (první výrok).
2/ Potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodu III. výroku (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal (nezastoupený) dlužník dovolání, které (poměřováno obsahem) směřuje proti prvnímu výroku napadeného usnesení, a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil.
Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. e/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), není dovolání přípustné podle ustanovení § 237 proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř.
Právě o tento případ jde v posuzované věci, v níž je dovoláním napaden výrok, jímž odvolací soud odmítl odvolání dlužníka; podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. totiž může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost též pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání.
Nejvyšší soud proto dovolání dlužníka odmítl jako objektivně nepřípustné podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. Skutečnost, že odvolací soud dlužníka nesprávně poučil o tom, že dovolání (v dotčeném rozsahu) přípustné být může, přípustnost dovolání nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. prosince 2015
JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu