29 NSCR 122/2015
Datum rozhodnutí: 30.11.2015
Dotčené předpisy: § 97 IZ., § 104 o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY KSPL 20 INS 13889/2011 originál 29 NSČR 122/2015-B-77


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka CARS BAD s. r. o. , se sídlem v Karlových Varech, Jáchymovská 53, PSČ 360 04, identifikační číslo osoby 62620410, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 20 INS 13889/2011, o návrhu dlužníka na zastavení insolvenční ho řízení, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Františkem Grznárem, advokátem, se sídlem v Horšovském Týnu, náměstí Republiky 108, PSČ 346 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. září 2015, č. j. KSPL 20 INS 13889/2011, 2 VSPH 677/2015-B-69, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 29. ledna 2015, č. j. KSPL 20 INS 13889/2011-B-55, zamítl Krajský soud v Plzni (dále jen insolvenční soud ) návrh dlužníka (z 5. ledna 2015) na zastavení insolvenčního řízení (odůvodněný tím, že insolvenční návrh insolvenčního navrhovatele TROWMART LIMITED, na jehož základě byl zjištěn dlužníkův úpadek, nebyl opatřen elektronicky uznávaným podpisem osoby, která návrh podala).
K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je souladné se závěry obsaženými v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sen. zn. 29 NSČR 113/2014, uveřejněném pod číslem 40/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (přijatým v téže insolvenční věci k dovolání téhož dlužníka), [dále jen R 40/2015 ]. Ústavní stížnost podanou dlužníkem proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 23. března 2015, sp. zn. I. ÚS 126/15 (dostupným na webových stránkách Ústavního soudu).
Důvod na těchto závěrech cokoli měnit na základě podaného dovolání Nejvyšší soud nemá již proto, že ač odvolací soud z R 40/2015 vychází (výslovně na ně odkazuje), dovolání jeho existenci ignoruje.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. listopadu 2015
JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu