29 NSCR 117/2015
Datum rozhodnutí: 30.11.2015
Dotčené předpisy: čl. 241a odst. 2 o. s. ř., čl. 237 o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY MSPH 95 INS 9723/2014 originál 29 NSČR 117/2015-B-36



U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v insolvenční věci dlužníka Josefa Květoně , narozeného 3. března 1969, bytem v Praze 9, Lovosická 658/7, PSČ 190 00, o způsobu oddlužení, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Jiřím Burianem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Slavíkova 1510/19, PSČ 120 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. července 2015, č. j. MSPH 95 INS 9723/2014, 1 VSPH 475/2015-B-26, takto:
Dovolání se odmítá. O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením označeným v záhlaví potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. února 2015, č. j. MSPH 95 INS 9723/2014-B-15, v bodech I. a II. výroku, jimiž tento soud neschválil oddlužení dlužníka a prohlásil konkurs na jeho majetek.
Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání datované dnem 1. října 2015, které následně doplnil podáním ze dne 20. října 2015.
Podle ustanovení § 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části).
K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu. Srov. ostatně též usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, a ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 (dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).
Srozumitelný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává, když k přípustnosti dovolání dovolatel pouze odkázal na ustanovení § 237 o. s. ř. a uvedl, že dovolání se týká vyřešení otázky hmotného práva při jejímž řešení se odvolací soud tuto otázku nevyřešil .
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první a § 243f odst. 2 o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. listopadu 2015
Mgr. Milan Polášek předseda senátu