29 NSCR 108/2015
Datum rozhodnutí: 29.10.2015
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 241a odst. 2 o. s. ř.



MSPH 93 INS 9255/2009 29 NSČR 108/2015-B-185


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka TROOP TRAIN s. r. o. , se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Revoluční 1963/6, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27640353, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 93 INS 9255/2009, o schválení konečné zprávy a o vyúčtování odměny a výdajů insolvenční ho správce, o dovolání věřitele Společenství pro dům 537, Hejnice , se sídlem v Hejnicích 537, PSČ 463 62, identifikační číslo osoby 72027096, zastoupeného Mgr. Janem Zrnovským, advokátem, se sídlem v Liberci, Moskevská 637/6, PSČ 460 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. června 2015, č. j. MSPH 93 INS 9255/2009, 3 VSPH 207/2015-B-173, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :
Usnesením ze dne 16. prosince 2014, č. j. MSPH 93 INS 9255/2009-B-157, Městský soud v Praze (dále jen insolvenční soud ):
1/ Schválil celkovou odměnu insolvenční správkyně JUDr. Ing. Heleny Horové (dále jen H. H. ) ve výši 132.200,63 Kč včetně daně z přidané hodnoty (bod I. výroku).
2/ Schválil hotové výdaje H. H. ve výši 59.486,80 Kč (bod II. výroku).
3/ Schválil konečnou zprávu o zpeněžení majetku z majetkové podstaty dlužníka (TROOP TRAIN s. r. o.) v položkách specifikovaných ve výroku pod body A/ až E/ [bod III. výroku].
K odvolání věřitelů Věry Lukešové, Jiřiny Hartové, Zdenka Harta, Jany Zavřelové, Josefa Zavřela, Zdeňky Launové, Zdeňka Launa a Společenství pro dům 537, Hejnice (dále jen Společenství ) Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. června 2015, č. j. MSPH 93 INS 9255/2009, 3 VSPH 207/2015-B-173, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel Společenství dovolání, jehož přípustnost vymezuje na základě ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), v článku I. pod bodem 3/ dovolání tak, že:
(...) se odvolací soud v rámci svého rozhodnutí, kterým se odvolací řízení skončilo, odchýlil při řešení této otázky hmotného nebo procesního práva od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak .
Odvolacímu soudu vytýká dovolatel nesprávné právní posouzení věci a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil k dalšímu řízení.
Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části).
K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu. Srov. ostatně též usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14 a ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 (dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).
Údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává; dovolatel se omezil na pouhou reprodukci § 237 o. s. ř. (jež způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není) a k přípustnosti dovolání v jeho dalším obsahu jinak ničeho nedodává.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenční ho řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. října 2015

JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu