29 NSCR 105/2013
Datum rozhodnutí: 19.11.2013
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY KSOS 22 INS 3281/2013 29 NSČR 105/2013-A-21


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka Romana Veselého , narozeného 17. září 1964, bytem v Karviné, Fryštátská 72/1, PSČ 733 01, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22 INS 3281/2013, o insolvenčním návrhu dlužníka, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. René Gemmelem, advokátem, se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Poštovní 39/2, PSČ 702 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. července 2013, č. j. KSOS 22 INS 3281/2013, 2 VSOL 599/2013-A-13, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 17. května 2013, č. j. KSOS 22 INS 3281/2013-A-8, zastavil Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud ) insolvenční řízení (pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenční ho řízení).
K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dle ustanovení § 237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje (ani jen) pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části); (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013).
Požadavku, aby v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, dovolatel nedostál.
U neprojednatelného dovolání nepřicházelo v úvahu zabývat se návrhem na přerušení řízení pro dovoláním tvrzenou neústavnost § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Ostatně, Nejvyšší soud nepochybuje o tom, že označené ustanovení je plně souladné s ústavním pořádkem České republiky, a to i s přihlédnutím k usnesením Ústavního soudu ze dne 21. května 2009, sp. zn. II. ÚS 2915/08, ze dne 5. května 2011, sp. zn. III. ÚS 973/11, ze dne 19. července 2010, sp. zn. I. ÚS 1218/10, ze dne 23. června 2011, sp. zn. III. ÚS 1348/10, ze dne 27. ledna 2011, sp. zn. II. ÚS 3434/10, ze dne 19. ledna 2012, sp. zn. II. ÚS 3844/11 a ze dne 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 1072/13.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. listopadu 2013
JUDr. Zdeněk K r č m á ř, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Žouželová